Článek jsem napsala v září 2007 vpředmětu Odborné texty ve specializaci Kulturní publicistika, naším profesorem byl pan Řehák.
„Němečtí vědci vytvořili atomovou bombu 21. století!” Tak nějak zněl název článku, který jsem si přečetla. Na tomto sdělení by ovšem nebylo nic tak zajímavého, vždyť jadernou zbraň vlastní i jiné země, tj. USA, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán a pravděpodobně i KLDR. Ovšem tato jaderná zbraň není jen o něco málo vylepšená, její rozměry se pohybují v rozmezí psací tužky a co je prý naprosto úchvatné, není ji možné zachytit pomocí radaru. Co to znamená? Unikátní pokrok vědy, nebo spíše jen další důvod ke strachu a ohrožení? Bude jim vůbec někdo za toto vzdávat hold? Úchvatné to možná je, ale ne pokud by ji chtěl kdokoliv použít.
Všichni totiž víme, že atomové bomby jsou nejsilnějšími jadernými zbraněmi a představují obří ničivou hrozbu. Nebezpečí tohoto typu je ve společnosti cítit už skoro půl století, jelikož celý svět dodnes nezapomněl na srpen 1945, kdy jedna bomba byla shozena na Hirošimu, kde zemřelo ihned po výbuchu 80 tis. lidí a na následky ozáření dalších více jak 100 tis. obětí. Druhý útok byl o několik dní později, na další japonské město Nagasaki. Tam zahynulo také nejméně 100 tis. lidí. Právě útok na Japonsko je považován za začátek studené války a jaderného zbrojení. Ale kde se vůbec zrodila myšlenka sestrojit takovou zbraň pro jejíž výrobu jsou nejdůležitějšími látkami uran a plutonium? Závod o využití atomové energie k válečným účelům začal ještě před druhou světovou válkou. První krok proběhl v Chicagu v roce 1942, to se podařilo vyvolat první řízenou jadernou reakci a vývoj rychle pokračoval. Už historicky první jaderný test byl uskutečněn až po válce v Evropě roku 1945 v poušti Nového Mexika. A jak vlastně taková atomová bomba funguje, že dokáže způsobit pohromu tak obrovského rázu? Funguje na principu řetězové reakce, která vyvolá ničivý výbuch doprovázený radioaktivním zářením. Tlaková vlna se šíří rychlostí několika stovek km/hod a spolu s ní se šíří i zhoubné neutronové záření, které způsobuje oslepnutí a smrtelné popáleniny. Nejhorší je ale podle odborníků zamoření velkého prostoru na několik desítek let, které způsobuje genetické poškození. Dále zplodiny z tohoto území mohou způsobit rakovinu či nádory. Podle japonského prezidenta se obzvláště Hirošima po výbuchu proměnila v „peklo, v němž ti co přežili záviděli mrtvým.” Tak co, myslíte, že bychom měli našim sousedům ze západu poděkovat za jejich nejnovější vynález? Má vůbec smysl zdokonalovat věci, které lidem nahánějí nepředstavitelnou hrůzu? Celý svět přece hlásá mír, tak proti komu nebo čemu se chceme bránit? Navíc válek už bylo nespočetně a vždy přinesly jen samé ničení a zmařené lidské životy. K tomu všemu ani nikdy nevyřešily nic, co by se nedalo řešit dohodou. Nebylo by tedy lepší, kdyby vědci svou inteligenci využili na jiném místě?
