Tato kniha může být brána jako učebnice pro studenty žurnalistiky, mediálních studií i sociologie. Ale je vhodná i jako četba pro někoho, kdo se o tento obor pouze zajímá. Autor se v knize věnuje tématům, která určitým způsobem souvisí s žurnalistikou, jako například to, jak významnou moc může žurnalistika mít na okolí. Kniha je rozdělená do dvou částí.
V první části najdete tři kapitoly, ve kterých se autor zabývá například tím, jak moc je důležitá objektivita novináře a s tím spojený problém komerčního trhu. Zlom, kdy se zprávy začaly stávat zbožím a díky tomu se rozšířila potřeba sdělovacích prostředků prodávat své produkty. Upozorňuje také na důležitost vyváženosti a na to, jak moc těžké je určit, zda je pravda objektivní. Pro někoho ano, pro někoho ne. Tvrdí, že je mnoho faktorů, které to ovlivňují, jako věk, rasa, národní příslušnost, pohlaví… Dále se zabývá problémem stručnosti zpráv, protože shrnout do dvou minut závažný problém je podle autora více než nemožné. Mít na zprávu nějakých šedesát sekund může ve finále znamenat snížení obsahu, což vede k degradaci normální debaty až k absurditě → styl důležitější než obsah → komerce → zábava. Navíc dnes novináři tíhnou hlavně po senzaci, je pro ně lepší konflikt místo dohody. V knize se také uvádí, že špatné zprávy znamenají větší a lepší zisk i pozornost. Zprávy typu sexuálních zločinů, královské nevěry, slavných lidí spojovaných s drogami jsou pro novináře mnohem atraktivnější než jiné, podle nich zprávy méně zajímavé typu konfliktu v Afghánistánu.
Ve druhé části knihy je šest kapitol a zde se dočtete o problému svobody novinářů, protože jsou ovlivněny prostředím ve kterém žijí, od toho se váže rozdělení na komerční a veřejnoprávní zpravodajství. S tímto autor spojuje i to, jak je to těžké, hlavně pro postkomunistické země se odpoutat od její genetické paměti, jako zvyku autoritářství, různé normy, hodnoty, postupy, postoje… Také, jak už jsem uvedla výše, zde se podrobněji zabývá tím, kdy se začala média měnit ve spotřební zboží. V knize je také zmiňován problém gramotnosti a inteligence. S tím je spojeno to, že ne každý dokáže číst a porozumět kvalitní a seriózní žurnalistice → některým lidem zcela postačí zpravodajství o „opravdovém zločinu“, o záchraně lidského života a o životním stylu slavných → takto uvažujícím lidem to stačí a připadají si pak dostatečně informovaní o současných událostech. Dalším důležitým faktorem, o kterém se v knize dočtete jsou majitelé médií. Ti, vzhledem k tomu, že rozhodují téměř o všem, co půjde ven, mají obrovskou moc, politickou atd. Dále také rozhodně autor neopomenul vývoj PR a její důležitost a moc, jakou může na lidi mít.
Já osobně mohu říct, že se mi kniha líbila. Připadala mi zajímavá. Autor umí věci a problémy dobře a srozumitelně vysvětlit tak, že se to opravdu dá pochopit i pokud jste laik. Navíc vždy ke každému problému uvádí příklad nebo nějakou tabulku či schéma, což se mi tedy líbilo obzvláště, že jsem si to na tom příkladě vše dojasnila. Na konci kapitoly je vždy krátké shrnutí ve kterém si můžete připomenout, o co se v té kapitole jednalo. Dalším velkým plusem byla nezaujatost autora. Myslím, že každý, kdo se o tuhle problematiku trochu zajímá, tak knihu uvítá. Kniha je také plná poznámek, vysvětlivek a na konci je přehled použité literatury.
