Publicita a spolupráce s veřejností (PSV) – specializace, které bych snesla modré z nebe

PR nebo novinařina? Rozcestí, na kterém jsem stanula během svého studia na Vyšší odborné škole publicistiky. Nakonec jsem se vydala cestou, na níž se novináři stali mými kamarády, nikoli kolegy, a ocitla se v roli PíáRisty.

Vzpomínám si na první přednášku Reklamní tvorby, chrlili jsme ze sebe titulky, slogany, návrhy forem propagace a různé vize zpracování. Po reklamě následovalo určení cílových skupin- segmentace, demografické, sociologické a psychologické dělení. Za odměnu následovala první situační analýza. Ani jsme nedostali možnost vydechnout a byl tu Time management spolu se SWOT analýzou.. Uff, říkala jsem si! Ale moje zapálení bylo tak silné, že jsem z toho rychle jedoucího vlaku neměla chuť vůbec vyskočit.

Přestupem do expresu pak byla projektová hra EduMoney. Dostala jsem skvělý tým, s kterým jsme vymysleli naprosto geniální věc a zrealizovali ji. Odměnou za to nám pak byl několikanásobný zápočet, úsměv na tváři profesorů a pár voňavých řádek do našich životopisů. Zazněl i rozhlasový spot na Radiu 1, na kterém se podílel náš spolužák z kulturní specializace, tím, že nám propůjčil své schopnosti a hlavně úžasný hlas. Tento úspěch naši spokojenost vygradoval do nejvyšších rozměrů.

Možnost realizovat své nápady, otestovat si v realitě své teoretické znalosti a poučit se z chyb mi pomohlo získat si práci v oboru Public relations. Dvě mouchy jednou ranou padly- záznam o praxi a opravdová zkušenost s prací PíáRistky v agentuře mě opět dodala sílu a rozhled. No jo, junior account executive- zní to hezky, ale co to obnáší? Nastal tedy čas monitoringů, tiskových zpráv a konferencí, follow upů a nidky nekončící komunikace s novináři a odhadování jejich potřeb.. Ačkoliv tato spolupráce přesahuje prázdninový románek, neustále mě naplňuje, a v kombinaci se studiem mě maximálně umožňuje se rozvíjet a vzdělávat.

Bohužel se má studentská léta a čas strávený s mojí rodinou ze specializace PSV blíží ke konci. Rozhodně na toto období budu vzpomínat jako na část mého života, který dostal nový rozměr. Změny nastaly v mnoha ohledech: začala jsem číst úplně jiné knihy, začala jsem sledovat i jiné než pouze módní trendy, naučila jsem se naslouchat a spolupracovat, odkryla jsem svou kreativní stránku a začala se o své nápady podílet s ostatními, naučila jsem se veřejně prezentovat (ačkoliv je to stále jedna z mých slabin, nemám již strach před obecenstvo vystoupit a obhájit svůj názor či nápad)- prostě jsem začala žít!

Během studia však nastaly i těžké momenty. Po ukončení prvního ročníku, kdy jsem se rozhodla pro studium specializace PSV (Publicita a spolupráce s veřejností), jsem stála před rozhodnutím přerušit a jet se vzdělávat na rok do ciziny. Protože tento nápad nevzešel z mojí hlavy, bylo pro mne toto rozhodnutí opravdu těžké. Nakonec jsem přerušila a rok jsem sbírala pracovní, jazykové a cestovatelské zkušenosti, které jsem ocenila jako skvělou inspiraci pro svou další cestu životem. Velice se mi tento „nádech“ osvědčil po návratu během studia druhého ročníku- prvního roku ve specializaci PSV. Ze strachu z nových spolužáků se nakonec stala euforie z poznání nových skvělých kamarádů a kolegů, kteří se v mém životě velmi rychle zabydleli, a získaly statut rodinných příslušníků. Po úsměvném titulu "PSV DREAM TEAM", který náš tým PSV získal od kolegů z jiných specializací nám bylo jasné, že opravdu fungujeme! Nebyla to pro nás známka nenávisti, rivality nebo jiné negativní vlastnosti našich spolužáků, kteří nás takto častují, ale obdiv vytrvalosti a energie, s kterou plníme naše úkoly, a to jak do našich projektů vždy dáváme srdce a tvoříme do posledního dechu. Určitě je to i naší vzájemnou spoluprácí, ochotou a soudržností, které jsou tolik charakteristické pro naši specializaci.

Dobré vztahy a vzájemná pomoc panují napříč všemi specializacemi, a tak se se závistí, zlostí a arogancí na naší škole opravdu nesetkáte.

Karolina Kušková