O několik desítek století později, přesně roku 1896, kdy baron Pierre de Coubertin obnovil ideu olympijských her, se situace zase tak moc nezměnila. Návrhy na účast žen byly zamítnuty. Všeobecná představa ženy, která stále neměla ani volební právo (s vyjímkou Nového Zélandu) a její hlavní starostí by měla být péče o rodinu, asi neměla se sportem nic moc společného.
Ženy tedy zatím na olympiádu nepronikly, avšak již na konci devatenáctého století bylo možno ženu na sportovištích zahlédnout. Bylo to ve dvou nejpopulárnějších sportech a to v hokeji a fotbale. Na ledu mohli diváci shlédnout zápolící ženské hokejové týmy v Ottawě roku 1891 a o čtyři roky později fotbalistky na trávnících v Anglii.
Začátkem dvacátého století se postoje společnosti k ženám a sportu začaly měnit a roku 1900 se letních olympijských her zůčastnilo vedle 1319 můžu i 11 žen. A to ve sportech, který byly považované za vhodné pro ženy – tenis a golf.
A dnes? Na olympijských hrách v Aténách před dvěmi lety byl dosažen nový rekord v účasti žen. Ty se podílely více než čtyřiceti procenty z celkového počtu sportovců. Můžeme číst o horolezkyních zdolávajících Mt. Everest, sjezdařkách, ať už na lyžích nebo na horských kolech, nebojících se rychlosti, vzpěračkách, zvedajících násobky své váhy. Počet žen, nejen aktivních sportovkyň, ale i trenérek, instruktorek, žen ve funkcích národních olympijských výborů a také sportovních novinářek, se stále zvyšuje. Ženy si uvědomují, že sportovní úspěchy jim přináší obecnou známost a uznání, zviditelňují se a mnohdy i díky sportu pronikají do rozhodovacích orgánů. Můžeme říci, že sport se stává odrazovým můstkem pro prosazení lepšího postavení žen ve společnosti.
Zdroje:
Existuje na sportovištích rovnost žen a mužů?, Ing. Zdeněk Drabeš, Noviny MPSV, [online], cit 29. 10. 2006, http://www.noviny-mpsv.cz/clanek.php?id=1276
Ženy bodují i ve výhradně mužských sportech, Tiscali – ČTK, Tiscali sport, [online], cit
29. 10. 2006, http://www.tiscali.cz/spor/spor_center_050512.850033.html
