7. díl – Natáčíme – co je to švenk?

Žijeme v době, kdy má zařízení na natáčení videa téměř každý - malou ruční kameru, digitální zrcadlovku s video režimem, mobilní telefon a další. Každý tedy může točit a při pohledu na sociální sítě vidíme, že každý skutečně točí. A to je dobře, protože profesionální štáby nemohou být všude a množství zajímavostí i důležitých událostí by nikdy nespatřilo světlo digitálního světa nebýt pohotovosti kolemjdoucích.

Ve velké záplavě amatérských videí se nicméně pravidelně opakují stejné typy chyb. Cílem tohoto Desatera je právě na tyto chyby upozorňovat a nabídnout snadný způsob, jak se jich vyvarovat.

Jedním z nejběžnějších nešvarů amatérských videí je nekoordinované, až chaotické víření kamery, jak se natáčející snaží zachytit vše, co se kde šustne a poskytnout komplexní obraz dění. Výsledkem bývá nesledovatelné, rozmazané a rozklepané video, ve kterém nemáme čas se soustředit na dění. Již jsme si předeslali, že pohyb kamerou by měl být promyšlený a pokud nemáme stativ, tak jen minimální. U mobilního telefonu to platí dvojnásob.

Pohyb kamerou z jednoho místa na druhé se nazývá švenk. Takřka vždy se jedná o pohyb horizontální, tedy zprava doleva nebo obráceně. Švenky seshora dolů musí mít jasný důvod (např. blízký záběr na vysokou budovu s cílem zdůraznit každé její patro).

Měj na paměti, že kamera zastupuje oči diváka. Jak se ty díváš zblízka na vysokou budovu? Opravdu ji sjedeš pohledem seshora dolů? Nebo se podíváš nahoru a řekneš si “ty jo, to je vejška”? Ve většině případů stačí výstižný záběr směřující vzhůru (nebo dolů, podle toho kde stojíš). Obecně lze říci, že pokud to můžeš natočit jinak (několik statických záběrů za sebou, různé úhly pohledu), švenkování se vyhni. S mobilním telefonem to je vždy riziko. Nicméně jsou situace, kdy to jinak nejde nebo švenk prostě stojí za to.

To, že je švenk horizontální pohyb kamerou, předesílá i jeden ze základních principů, jak švenk natáčet. Najděme si v rámci záběru něco, co nám bude tvořit horizont a držme se jej. Pokud je to opravdu horizont (přirozený obzor v krajině), tím lépe, ale může se jednat o střechu budovy, dlouhý kus nábytku. Záleží na okolnostech. Horizont nutně nebývá to, co chceme točit, ale je to skvělé vodítko, jak udržet švenk v rovině. Horizont se někdy může svažovat a tedy i švenk nemusí být úplně vodorovný, ale měl by být rovnoměrný a pravidelný.

Nespěchej! Na rozdíl od tebe se divák v místě záběru nenachází a nemá to tam nakoukané a švenk je jediné, co mu poskytuje možnost se rozhlédnout. Neexistuje spolehlivý recept, jak poznat tu správnou rychlost. Musíš si to vyzkoušet, nahraj si různě rychlé švenky a s odstupem času se na ně podívej. Nebo popros někoho jiného, ať ti řekne, jestli to není moc rychlé. Výjimkou je situace, kdy pomocí švenku sleduješ pohyblivý objekt a rychlost pohybu přizpůsobuješ rychlosti objektu. I tam ale platí pravidlo o horizontu.

Aby švenk nepůsobil neuspořádaně, náhodně nebo zmateně, musí mít začátek i konec. Musí jít od bodu A k bodu B a oba tyto body musí mít důvod. Opět je dobré srovnání s lidskýma očima. Proč pozorovatel přejede očima zrovna v určitém rozsahu? Důvodem mohou být přirozené přírodní nebo architektonické dominanty a krajina mezi nimi (jinak bychom udělali dva záběry na jednotlivé dominanty), začátek a konec dějové scény, příčina a následek, mezi nimiž vytvoříme švenkem souvislost apod. Švenk tedy vede například od jedné památky k druhé, od rozzářených očí dítěte k narozeninovému dortu, od jezu k převrácené kanoi, od jedné strany spáleniště na druhou apod.

Nikdy nezačínáme rovnou švenkovat. Nejprve uděláme krátký (2-3 vteřiny) statický záběr na bod A, provedeme pomalý švenk a zakončíme statickým záběrem na bod B. Oba statické záběry nám umožní provést střih s jiným záběrem, aniž bychom diváka z jedné scény vrhli rovnou do rozjetého švenku.

Pokud se budeš řídit předchozími pokyny, na tvých švencích to bude dozajista znát.

 

Zpět na stránku Desatera mobilního reportéra

 

Reportáže našich studentů

Podívej se do galerie plné mediálních výstupů studentů VOŠP. V praktických dílnách pravidelně vznikají reportáže nebo talkshow z našeho televizního studia.

Zjisti více o studiu na VOŠP

Naše škola chce jako studenty tvůrčí mladé lidi s nápady a chutí učit se mediálnímu řemeslu od profesionálů v prakticky zaměřeném vzdělávacím programu.

 

Partneři

Kontaktujte nás

Opatovická 160/18, 110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 930 851
Telefon: +420 224 930 037
E-mail: vosp@vosp.cz

Newsletter

Odebírejte novinky z naší školy:

Copyright © 2011—2018 Vyšší odborná škola publicistiky.
Všechna práva vyhrazena. „Nejsme žurnalistika, jsme publicistika!“