9. díl – Pracujeme se zdroji

V minulém díle jsme se podívali na důležitost osobních výpovědí v reportáži a padala při tom slova “zdroje”, “objektivita”, “pluralita názorů” a podobně. Zmínili jsme jejich roli při práci s komentáři a osobní výpovědí. V tomto díle se podíváme podrobněji na jejich význam a jak s nimi pracovat.

Již víme, že zdroje dělíme na primární (očití svědci, účastníci dění, zainteresované strany) a sekundární (odborníci na problematiku, svědectví z druhé ruky, informace z médií apod.).

Proč je ale potřeba se zdroji vůbec zabývat? Nemohl by novinář jednoduše natočit (napsat), co vidí, okomentovat to a publikovat? Pokud není Děd Vševěd, tak rozhodně ne!

Diváka zajímají fakta

Cílem novináře (reportéra) je informovat o aktuálním dění pravdivě, objektivně a nestranně. Nikdo nemůže být všude a vědět všechno, a proto se naplňuje tento cíl pomocí zdrojů.

Pokud si celý příběh postavíme sami, dostáváme se do sféry spisovatelů, respektive scénáristů, kteří mají volnou ruku a všechna slepá místa si dotvoří.

Novinář takto postupovat nemůže. Diváka zpravodajství zajímají informace a fakta, nikoli co si vy myslíte! 

Být objektivní, je základ

Jak tedy zůstat objektivní? Je to velmi těžké. Říká se, že již tím, že namíříme objektiv jedním směrem, jsme přestali být objektivní, protože vybíráme z reality jen určitý výsek. Naprostá objektivita neexistuje, ale můžeme se k ní přiblížit.

V první řadě pracujeme s fakty. Ta získáme právě od zdrojů. Některé lidské zdroje nám mohou říci své subjektivní názory, to je ale v pořádku, jedná se o součást mozaiky, pomocí které vytváříme pluralitu názorů. 

Informace z více zdrojů

Málokdy narazíme na zdroj, který nám podá pravdivý a ucelený pohled na věc. Proto se ptáme více zdrojů, abychom mohli různé názory vyvážit názory odlišnými nebo podpořit názory podobnými.

Je dobrým zvykem dát vždy prostor vyjádření všem stranám dění. Nestrannost je velmi důležitá a není automaticky součástí objektivity. Pokud tedy například starosta tvrdí, že jeho úřad nemohl nic dělat bez povolení krajského úřadu, půjdeme se zeptat zástupce krajského úřadu, je-li tomu tak, případně v čem je problém. Kdybychom se snažili získat další názor od jiného člena místního zastupitelstva (kvůli pluralitě názorů), nejednalo by se o nestrannost, protože je pravděpodobné, že bude mít se starostou podobný názor.  

Někdy se stane, že se nám druhá strana k problému z různých důvodů nevyjádří. V takovém případě to v reportáži uvedeme. Pokud bychom pluralitu názorů zanedbali, naše reportáž by mohla být subjektivní a ztratila by na důvěryhodnosti díky možné zaujatosti nebo účelovosti.

Na vlastní názor není prostor

Reportér by se měl vyvarovat vlastního hodnocení, názorů a spekulací - přinejmenším ve zpravodajství není pro nic takového prostor.

Kromě zpravodajství se novináři často věnují ještě publicistice, která nemá nutně popisovat aktuální dění, ale reportér si vybírá téma, které je nějakým způsobem zajímavé, ožehavé apod.

V zahraničí se někdy publicistice říká názorová žurnalistika, je tedy zřejmé, že v ní naopak o názor reportéra jde. Ale i tam je tento názor třeba podložit informacemi od nezávislých zdrojů, dát prostor jiným názorům a nechat promluvit všechny zúčastněné strany.

Autorská práva

Častým tématem mediálního dění (a bohužel i soudních sporů) jsou autorská práva. Jak je na tom reportér při natáčení reportáže?

Pokud reportér točí ve veřejném prostoru aktuální zpravodajství, nemusí žádat o svolení k publikování svého materiálu (přesto nikdy neuškodí se zeptat - nenaděláte si zlou krev, i když je právo na vaší straně).

Velmi opatrně je třeba postupovat při natáčení dětí, pokud jsou rozeznatelné jejich obličeje - v takovém případě je nutný souhlas zákonného zástupce (rodiče, poručníka - nestačí souhlas například učitelky).

K použití osobních výpovědí lidí je nutný jejich souhlas s publikováním natočeného materiálu. Ideální je písemný souhlas, ale spěcháte-li nebo pokud chcete ušetřit sobě i zdroji čas, můžete si souhlasné vyjádření natočit na video.

Je třeba, aby zdroj uvedl své identifikační údaje - jméno, datum narození, adresu a vyslovil souhlas s použitím materiálu. Jak písemný, tak audiovizuální souhlas si ukládáme pro případ sporu.

Takže, vezmi si do ruky svůj objektiv v mobilu a nezapomínej: jakmile jej někam namíříš, tak je již tvoje subjektivní volba v záběru obsažena!

 

Zpět na stránku Desatera mobilního reportéra

 

Reportáže našich studentů

Podívej se do galerie plné mediálních výstupů studentů VOŠP. V praktických dílnách pravidelně vznikají reportáže nebo talkshow z našeho televizního studia.

Zjisti více o studiu na VOŠP

Naše škola chce jako studenty tvůrčí mladé lidi s nápady a chutí učit se mediálnímu řemeslu od profesionálů v prakticky zaměřeném vzdělávacím programu.

 

Partneři

Kontaktujte nás

Opatovická 160/18, 110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 930 851
Telefon: +420 224 930 037
E-mail: vosp@vosp.cz

Newsletter

Odebírejte novinky z naší školy:

Copyright © 2011—2018 Vyšší odborná škola publicistiky.
Všechna práva vyhrazena. „Nejsme žurnalistika, jsme publicistika!“