Tvůrčí psaní pro média

Učíme žurnalistiku praxí

• V tomto zaměření studenty komplexně připravujeme zejména pro tvorbu obsahů všech typů médií.
• Nabízíme jim zevrubnou přípravu, aby se mohli uplatnit jako redaktoři, editoři a komentátoři veřejného dění v oblasti politiky, ekonomiky, kultury, sportu, společenských a ekologických problémů.
• Jak dostat myšlenku z hlavy na papír či na monitor tak, aby byla jasná a srozumitelná? To je úkol, který stojí před každým publicistou bez ohledu na to, zda píše zpravodajské nebo třeba komentářové texty.
• Pomáháme studentům tento nelehký úkol zvládnout a zároveň jim otevíráme dveře do médií především prostřednictvím tvůrčích dílen, kde si mohou reálnou novinářskou práci vyzkoušet. Důležité zkušenosti s prací v redakci studenti získají například v redakci Generace20.

Žurnalistika a tvůrčí psaní

• Novinářské psaní je zcela jistě tvůrčí, není to psaní podle šablony, je potřeba informace, fakta a názory shromáždit a pak přetvořit do konkrétního žánru: zprávy, článku, reportáže, komentáře, črty, nebo třeba medailonu.
• To, jak autor věci skládá dohromady, jak je formuluje, jaký používá jazyk a výrazové prostředky, to všechno přispívá k tomu, zda je text čitelný, čtený a sdílený.
• Novináři píši o lidech, tedy o jejich strastech, slastech, osudech a příbězích. Není to fikce, vše vychází ze skutečnosti, ale příběh je stejně jednou ze základních vyprávěcích jednotek.
• Příběhy, ať už fiktivní či reálné, patří mezi nejstarší kulturní vzorce. Všichni jim rozumíme, všechny nás baví, protože je současně žijeme. I psaní příběhů se dá naučit.
• I fiktivní příběhy vycházejí z nějaké zkušenosti, reality, kterou si autor dotváří podle toho, co chce vyprávět. Zájem o svět, o lidi a jejich osudy by tedy měl být součástí i tvorby fikce.

Velmi oblíbená je Cestovateská publicistika, v níž studenti každý semestr vydávají časopis Kompas. Tentokrát procestovali Evropu.

Novinářské řemeslo

• Všichni studenti publicistiky se nejprve seznamují s teoretickým základem fungování novinářského řemesla – kdo, jakým způsobem a pro koho vytváří obsah různých typů médií.
• Poznávají systém redakce a její funkční rozložení.
• Dozvídají se, co má na starosti editor, fotoeditor, layoutér, grafik či korektor a jak s nimi všemi spolupracuje redaktor.
• Učí se správně používat novinářské pojmy a rozlišovat a hlavně psát jednotlivé publicistické útvary.
• Vidí, jakou cestu podstupuje čerstvě napsaný text od autora až po výsledný tisk a kdo a proč do něj během této cesty může zasáhnout.

Český jazyk

• Pracovním nástrojem publicistů je český jazyk, a proto se v něm studenti nejen zdokonalují, ale zejména se ho učí správně používat.
• Poznávají, že jemná změna jednoho slova dokáže výrazně posunout vyznění celé věty nebo i celého textu.
• Ukazujeme jim, jakým jazykem promlouvat ke čtenářům, aby text zaujal a hlavně, aby byl pochopitelný.
• Upozorňujeme je, na jaká výrazová klišé si dát pozor a naopak jaká slova dokáží popisovaný příběh lépe vystihnout.

Práce s informacemi

• Klíčovou schopností dobrého publicisty je umění práce s informacemi a dobrá rešerše.
• Studentům ukazujeme, jakým způsobem se dostat ke správným informacím a jak je zpracovat.
• Jednou z nejdůležitějších novinářských schopností je kvalitní analýza shromážděných dat, reakcí, vyjádření a vlastních zjištění. Proto studenti dostávají řadu příležitostí, aby si tyto základní autorské schopnosti vyzkoušeli a to včetně kontaktů s původními zdroji.
• Studenti se tak prakticky učí, jak se zdroji pracovat a hlavně, jak s nimi budovat vzájemnou profesní důvěru. Bez ní totiž dobrý novinář nemůže pracovat.

Profesní důvěra a etika

• To, co však ctí kvalitního publicistu, není jen profesní důvěra. Společenská odpovědnost a etické jednání se musí promítat i do novinářské praxe.
• V případě kontaktů se zdroji to znamená potřebu odpovědného přístupu – tj. psát takovým způsobem, který neohrozí novinářův zdroj a citlivě pracovat i s osobními informacemi dotazovaných lidí. Jejich příběhy musí autor nejen správně pochopit a uchopit, ale hlavně odpovědně přenést do publikované formy.
• Odpovědný žurnalista si je vědom důležitosti širokého vzdělanostního základu a schopnosti kritického pohledu na společnost. Z této pozice se snaží hledat odpovědi na otázky, které společnost trápí.

Od teorie k praxi

• Naši studenti dostávají možnost vyzkoušet si získané teoretické znalosti i praktickou výukou.
• Nejprve si v prvním ročníku sestaví malé redakční týmy a vytvářejí podobu titulní strany vlastního fiktivního média na zadané téma včetně fotografií a textů.
• Ty už ovšem fiktivní nejsou, protože studenti musí stránku zaplnit původní publicistickou formou, která se vztahuje k tématu.

Generace20 a Echo

• Od druhého ročníku (a pro ty nejnadanější už od prvního ročníku) se otevírá redakce tištěného školního týdeníku Echo a redakce webového zpravodajského portálu Generace20.
• Stejně jako v praxi stojí v čele redakce šéfredaktor, který má pod sebou vedoucí jednotlivých rubrik a ti pak příslušné redaktory.
• Editory obou publikačních platforem jsou pedagogové školy, kteří se setkávají se členy redakcí na pravidelných poradách. Ty jsou zrcadlovým obrazem porad ve skutečných médiích.
• Obě školní redakce úzce spolupracují se studenty zbylých dvou zaměření tak, aby měly zajištěn přísun audiovizuálního obsahu a mohli i mediálně pokrývat partnerské akce.