V tomto zaměření studenty komplexně připravujeme zejména pro tvorbu obsahů všech typů médií.
Nabízíme jim zevrubnou přípravu, aby se mohli uplatnit jako redaktoři, editoři a komentátoři veřejného dění v oblasti politiky, ekonomiky, kultury, sportu, společenských a ekologických problémů.
Jak dostat myšlenku z hlavy na papír či na monitor tak, aby byla jasná a srozumitelná? To je úkol, který stojí před každým publicistou bez ohledu na to, zda píše zpravodajské nebo třeba komentářové texty.
Pomáháme studentům tento nelehký úkol zvládnout a zároveň jim otevíráme dveře do médií především prostřednictvím tvůrčích dílen, kde si mohou reálnou novinářskou práci vyzkoušet. Důležité zkušenosti s prací v redakci studenti získají například v redakci Generace20.
Žurnalistika a tvůrčí psaní
Novinářské psaní je zcela jistě tvůrčí, není to psaní podle šablony, je potřeba informace, fakta a názory shromáždit a pak přetvořit do konkrétního žánru: zprávy, článku, reportáže, komentáře, črty, nebo třeba medailonu.
To, jak autor věci skládá dohromady, jak je formuluje, jaký používá jazyk a výrazové prostředky, to všechno přispívá k tomu, zda je text čitelný, čtený a sdílený.
Novináři píši o lidech, tedy o jejich strastech, slastech, osudech a příbězích. Není to fikce, vše vychází ze skutečnosti, ale příběh je stejně jednou ze základních vyprávěcích jednotek.
Příběhy, ať už fiktivní či reálné, patří mezi nejstarší kulturní vzorce. Všichni jim rozumíme, všechny nás baví, protože je současně žijeme. I psaní příběhů se dá naučit.
I fiktivní příběhy vycházejí z nějaké zkušenosti, reality, kterou si autor dotváří podle toho, co chce vyprávět. Zájem o svět, o lidi a jejich osudy by tedy měl být součástí i tvorby fikce.
Velmi oblíbená je Cestovateská publicistika, v níž studenti každý semestr vydávají časopis Kompas. Tentokrát procestovali Evropu.
Novinářské řemeslo
Všichni studenti publicistiky se nejprve seznamují s teoretickým základem fungování novinářského řemesla – kdo, jakým způsobem a pro koho vytváří obsah různých typů médií.
Poznávají systém redakce a její funkční rozložení.
Dozvídají se, co má na starosti editor, fotoeditor, layoutér, grafik či korektor a jak s nimi všemi spolupracuje redaktor.
Učí se správně používat novinářské pojmy a rozlišovat a hlavně psát jednotlivé publicistické útvary.
Vidí, jakou cestu podstupuje čerstvě napsaný text od autora až po výsledný tisk a kdo a proč do něj během této cesty může zasáhnout.
Český jazyk
Pracovním nástrojem publicistů je český jazyk, a proto se v něm studenti nejen zdokonalují, ale zejména se ho učí správně používat.
Poznávají, že jemná změna jednoho slova dokáže výrazně posunout vyznění celé věty nebo i celého textu.
Ukazujeme jim, jakým jazykem promlouvat ke čtenářům, aby text zaujal a hlavně, aby byl pochopitelný.
Upozorňujeme je, na jaká výrazová klišé si dát pozor a naopak jaká slova dokáží popisovaný příběh lépe vystihnout.
Práce s informacemi
Klíčovou schopností dobrého publicisty je umění práce s informacemi a dobrá rešerše.
Studentům ukazujeme, jakým způsobem se dostat ke správným informacím a jak je zpracovat.
Jednou z nejdůležitějších novinářských schopností je kvalitní analýza shromážděných dat, reakcí, vyjádření a vlastních zjištění. Proto studenti dostávají řadu příležitostí, aby si tyto základní autorské schopnosti vyzkoušeli a to včetně kontaktů s původními zdroji.
Studenti se tak prakticky učí, jak se zdroji pracovat a hlavně, jak s nimi budovat vzájemnou profesní důvěru. Bez ní totiž dobrý novinář nemůže pracovat.
Profesní důvěra a etika
To, co však ctí kvalitního publicistu, není jen profesní důvěra. Společenská odpovědnost a etické jednání se musí promítat i do novinářské praxe.
V případě kontaktů se zdroji to znamená potřebu odpovědného přístupu – tj. psát takovým způsobem, který neohrozí novinářův zdroj a citlivě pracovat i s osobními informacemi dotazovaných lidí. Jejich příběhy musí autor nejen správně pochopit a uchopit, ale hlavně odpovědně přenést do publikované formy.
Odpovědný žurnalista si je vědom důležitosti širokého vzdělanostního základu a schopnosti kritického pohledu na společnost. Z této pozice se snaží hledat odpovědi na otázky, které společnost trápí.
Od teorie k praxi
Naši studenti dostávají možnost vyzkoušet si získané teoretické znalosti i praktickou výukou.
Nejprve si v prvním ročníku sestaví malé redakční týmy a vytvářejí podobu titulní strany vlastního fiktivního média na zadané téma včetně fotografií a textů.
Ty už ovšem fiktivní nejsou, protože studenti musí stránku zaplnit původní publicistickou formou, která se vztahuje k tématu.
Generace20 a Echo
Od druhého ročníku (a pro ty nejnadanější už od prvního ročníku) se otevírá redakce tištěného školního týdeníku Echo a redakce webového zpravodajského portálu Generace20.
Stejně jako v praxi stojí v čele redakce šéfredaktor, který má pod sebou vedoucí jednotlivých rubrik a ti pak příslušné redaktory.
Editory obou publikačních platforem jsou pedagogové školy, kteří se setkávají se členy redakcí na pravidelných poradách. Ty jsou zrcadlovým obrazem porad ve skutečných médiích.
Obě školní redakce úzce spolupracují se studenty zbylých dvou zaměření tak, aby měly zajištěn přísun audiovizuálního obsahu a mohli i mediálně pokrývat partnerské akce.