Mediální hackaton prověřil schopnosti studentů Publicistiky

Mediální hackaton představuje pro studenty Publicistiky jako budoucí profesionály v médiích cennou zkušenost. Uplatní své poznatky ze studia a vyzkouší si týmovou práci pod časovým tlakem jako v reálném světě médií.

Ve dnech od 21. do 23. února 2024 proběhl na Vyšší odborné škole publicistiky 50hodinový hackaton. V tří– a čtyřčlenných multimediálních týmech se ho zúčastnilo 30 studentů z 2. a 3. ročníku. Jejich úkolem bylo na základě počátečního zadání přijít s kreativním nápadem a plánem jak ho uskutečnit a výsledný multimediální obsah prezentovat kolegům i hodnotící komisi. Měli na to 50 hodin.

„Průprava pro práci s jasným časovým vymezením a v časovém presu je pro studenty přínosná. Deadline v horizontu týdnů, jak ho nejčastěji se studenty děláme, je sice fajn, ale uskutečnit nějakou práci s výsledkem, za který se nemají stydět, během pár desítek hodin, chce jiný přístup. Studenti se musí plně soustředit, na sto procent nasadit všechny své síly a energii a dát stranou své ego ve prospěch kolektivu,“ komentoval hackaton reportér ČT, odborný lektor Publicistiky a organizátor akce Jan Novotný a dodal: „Někdy zírám, co jsou studenti schopni během těch několika málo hodin kreativně zvládnout.“

Ve středu 21. února v devět hodin ráno se studenti seznámili s pravidly, rozdělili se do týmů a vyslechli si zadání hackatonu. O hodinu později se již vrhli do samotné realizace s tím, že své nápady a postupy mohli konzultovat se svými pedagogy a lektory. Čtvrtek 22. února pak tvrdě pracovali, natáčeli, nahrávali, psali, vytvářeli webové stránky a v pátek 23. února v pravé poledne své projekty uzavřeli a prezentovali hodnotící komisi.

Porota nakonec udělala první místo týmu ve složení Petr Máša, Julius Nosek a David Chuchma s tématem Ne-mamánci.

Jaké bylo hlavní téma?

„Mamánci“. Proč mladí lidé žijí u rodičů i v dospělosti? Co je k tomu vede či nutí? Převažují ekonomické, společenské nebo psychologické faktory? Kdy ještě žít společně s rodiči a kdy je nejvyšší čas se odstěhovat? Kde je dnes hranice dospělosti a jak se změnila ve srovnání s předchozími generacemi? Na tyto a řadu dalších otázek u tohoto jen zdánlivě snadného tématu hledali studenti v rámci hackatonu odpovědi.

Co je hackaton?

Vznikl složením slov hack a maraton. Slovo hack původně odkazovalo na komunitu hackerů. Spojovala je touha hravým a tvůrčím způsobem řešit obtíže a překonávat limity programovacích jazyků. Hackathon (také hack day nebo hackfest) je pak akce, při níž se původně programátoři, případně ve spolupráci s grafiky a webdesignéry, intenzivně pracují na zadaném projektu.

Nejen hackaton, ale i mediální den…

Vedle mediálního hackathonu je klíčový projekt praktické výuky na Publicistice i mediální den. Mediální den VOŠP propojuje celou školu do komplexního mikromediálního domu – od redaktorů publicistického magazínu Generace20, televizní štáby TV dot, přes market´áky a píáristy z agentury PRO.motion, až po rozhlasáky z rádia VYŠŠÍ HLAS.

Mediální den dvakrát ročně věrně simuluje každodenní novinářskou práci. Pod vedením profesionálů studenti získávají ty nejcennější zkušenosti z práce v médiích v bezpečném prostředí, ve kterém chyby jsou příležitosti ke zlepšení. Díky mediálnímu dni získávají představu o reálném rytmu zpravodajství a zjistí, že spolupráce všech členů týmu je klíčová pro úspěšné zvládnutí celé mise. Vyvrcholením celého dne je večerní živé vysílání.

Nezastupitelnou roli hrají pedagogové = mediální profesionálové, kteří studenty vedou. Předávají jim své zkušenosti a rozvíjejí ve studentech týmovou spolupráci, odolnost vůči stresu a nutnost spoléhat se jeden na druhého. Studenty vnímají jako své budoucí kolegyně a kolegy.

Mediální den Publicistiky je natolik výjimečný, že studenty přichází podpořit i naši absolventi. Jsou jim tak oporou při jejich dalším kroku k mediální dospělosti. Většina z nich pracuje v mediálních profesích a vyhledávají si mezi studenty své budoucí kolegy. Mediální den tak funguje i jako jakýsi pracovní miniveletrh, na němž studenti předvedou, co umí.