Během zkouškového období dostává psychika vysokoškoláků zabrat. Důvodem je většinou stres spojený s časovou tísní, ale i se starostmi o finance nebo vysokými nároky na výsledky ze strany školy i rodiny. Studenti mohou vyhledat pomoc nejen u odborníků, ale i různých organizací, které nabízejí pomoc v tom, jak se dostat do duševní pohody.
Zdroj: Profimedia
Pro studentku Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice Terezu Novotnou (21) je zkouškové velmi náročným obdobím. Kromě školy se totiž ještě se vším všudy stará o chod domácnosti. „Bydlím jenom s tátou, takže musím uklízet, vařit a k tomu všemu ještě chodím na brigádu. Zvládat všechno najednou a u toho zůstat soustředěná na biflování, je občas vyčerpávající,“ popisuje Novotná svou situaci.
Málo času na sebe mají i studenti v příznivějších rodinných situacích. „Stresují mě známky, proto se učím každý den, třeba až sedm hodin. I přesto mě často přepadají obavy ze špatných výsledků, a tak začínám pořád nanovo,“ svěřuje se dvacetiletá Eliška Vokounová, která je v druhém ročníku na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.
Studenti nemají čas na odpočinek
Podle amerického výzkumu editorky časopisu Inside Higher Ed Melissy Ezarik z roku 2022 stres u mladých lidí zapříčiňuje především škola. To potvrzuje i česká zkušenost. „Vysokoškoláci toho musí během zkouškového období zvládat hodně. Univerzity na ně většinou tlačí kvůli výkonu, ale jejich duševní rovnováhu už neřeší. Vzhledem k povinnostem nemají téměř žádný prostor na odpočinek, který je zásadní,“ říká vedoucí informačního centra a poradenských služeb Českého vysokého učení technického v Praze Klára Trávníčková.
Oddech si spousta mladých nemůže dovolit také ze strachu z nedostatku financí. Především pak kvůli cenám nájmů. Ze zkušenosti studentky Vyšší odborné školy publicistiky Zuzany Jankové (20) na zaplacení bydlení v Praze nestačí ani jeden přivýdělek. „Mám dvě brigády a skloubit je s vyučováním je občas opravdu těžké. Do školy chodím čtyři dny v týdnu a zbytek pracuji,“ popisuje Janková.
Jak nevypustit duši
Řada studentů se propadům psychiky v krizových situací snaží předcházet. O své duševní zdraví sami pečují průběžně. „Pomáhá mi pohyb, proto se snažím chodit alespoň dvakrát týdně cvičit. Ráda také čtu nebo chodím na procházky,” líčí Veronika Skálová (22), která studuje na Policejní akademii České republiky v Praze.
Recept na duševní pohodu má každý jiný. Podle odborníků je ale ze všeho nejdůležitější pořádný spánek. Vysokoškoláci si to však často neuvědomují nebo nepřipouští. „Studenti se hodně přepínají a jedou na doraz. Je důležité, aby odpočinek zařazovali do každodenního programu,“ vysvětluje psycholog Vyšší odborné školy publicistiky Jan Čapek.
S radami ohledně prevence v péči o psychiku přichází také řada neziskových organizací. Mezi ně patří i Nevypust´ duši. Na webových stránkách a sociálních sítích radí, jak se vypořádat s pocity méněcennosti nebo třeba syndromem vyhoření. „Pořádáme také workshopy, na kterých se studenti učí, jak zvládat různé problémy. Chceme, aby si včas uměli všimnout, že něco není v pořádku,“ říká mluvčí Nevypust´ duši Aneta Brunerová. Mimo jiné mají i program pro vysokoškoláky, ve kterém se lze například dozvědět, jak v co největší pohodě proplout zkouškovým.
Autorkou textu je Kateřina Husárová