#téma #psychickézdraví
Bezmoc, boj a bolest. O hraniční poruše osobnosti (HPO) se často mluví jako o „rakovině duše“. Lidé s touto komplikovanou diagnózou prožívají city extrémně naplno. Typickými projevy bývají dramatické výkyvy nálad, přičemž často převáží zoufalství, vztek a další negativní afekty spojené se sebepoškozovaním a pokusy o sebevraždu.
Odborníci hraniční poruchu osobnosti často přirovnávají k horské dráze, po které pacienti jezdí nahoru a dolů. Z toho důvodu často reagují velmi prudce a neadekvátně. „Představit si je můžeme jako lidi s černými brýlemi, skrz které nevidí nic než katastrofy,“ popisuje psychoterapeut Adam Táborský.
Tato komplikovaná diagnóza postihuje zejména ženy v mladším věku. „Registrovala jsem na sobě silnou impulzivitu, chronickou únavu a pocity prázdnoty. Chvíli jsem necítila nic, pak zase všechno,“ vypráví osmnáctiletá Viktorie Lena.
Čtyřistakrát vyšší riziko sebevraždy
Vedle věku hrají důležitou roli i traumata z dětství. Dvacetiletou Eryku fyzicky týral vlastní otec, ve škole si zažila šikanu od spolužáků, prožila si peklo i ve vztahu s drogově závislým partnerem. Dnes její duší svírá i HPO. „Nejhorší jsou propady, kdy se jenom nesnášíš. Když tohle zažívám, tak si jdu prostě zapálit několik cigaret nebo vypiju víno, abych se utlumila a nešla to udělat. Jinak bych tu už nebyla,” naráží na momenty, kdy by si ráda vzala život. Riziko sebevraždy je u trpícího člověka totiž až čtyřistakrát větší než u zdravého. Eryka se o sebevraždu pokusila už třikrát.
O životě s HPO vypráví i Eryka.
Video vzniklo v semestrálním ateliéru Short Stories.
Pro lidi, kteří o existenci hraniční poruchy nic neví, je jednoduché hraničáře, v nejčastějších případech ženy, nazvat „obyčejnou hysterkou”. Rozdíl je ale velký. „Hysterky jsou teatrální a jejich emoce jsou prázdné. To se hraničářů netýká. Prožitky jsou mnohem intenzivnější. Například ztráta telefonu je u nich přirovnatelná hořícímu domu,“ přibližuje psycholog Jeroným Klimeš.
Více o hraniční poruše se dočtete v článku na webu Generace20.
Připravili: Natálie Diviaková, Mikuláš O´Sullivan, Michaela Rozínková, Monika Trhlíková, Justýna Pískačová
Celé téma psychické nepohody generace Z si můžete přečíst tady.