Léčba psychických poruch psychedelickými látkami se stále rozšiřuje. V cizině jde o zaběhlou formu terapie, v tuzemsku je to však zatím neobvyklý postup. Existuje jen jedna pražská klinika, Psyon, která v Česku podobnou terapii nabízí. Dostat se tam a podstoupit léčbu je ovšem velice náročné.
Psychedelika, jako například houby lysohlávky, meskalin nebo LSD, byla v minulosti považována za nebezpečné látky, a proto se dlouhou dobu nesměla v tuzemsku pro psychiatrickou léčbu používat.
Ale kupříkladu ve Spojených státech či Brazílii se už řadu let provádějí výzkumy léčebných metod právě pomocí různých drog. V prosinci roku 2020 se po vleklých legislativních změnách podařilo začít s léčbou pomocí psychedelik i v Česku. Zatím existuje pouze jedna soukromá klinika, Psyon, která nabízí terapii ketaminem.
Psychedelika v roli dobrého sluhy
Ketamin se běžně využívá v lékařské praxi například u chirurgické anestezie. Při léčbě depresí se ale užívá velmi malá dávka, droga funguje na pacienta okamžitě a přetrvává v těle pět dní. „Když si dáte ketamin, bude vám pár dní lépe, ale pak se deprese vrátí. Pokud ale budete chodit pouze na klasická terapeutická sezení, tak se nedostanete tolik do hloubky duše jako s ketaminem. Proto na klinice Psyon obojí kombinujeme,“ vysvětluje neurovědec a psychiatr Filip Tylš z Národního ústavu duševního zdraví, který zde působí ve výzkumu psychedelických látek na léčbu depresí. Ostatní psychedelické látky, jimiž se v zahraničí léčí, by musely v Česku projít legislativní změnou, aby se mohly začít používat.
Tylš je mimo jiné spoluzakladatelem kliniky Psyon, ze které má pozitivní zkušenosti klientka Jana Bebárová, jež trpí klinickou depresí a podstoupila zde léčbu. „Léčba ketaminem na mě účinkovala daleko rychleji a efektivněji, než jsem doufala. Čekala jsem na ni celé roky, a výsledek skutečně stojí za to. Pomalu se vracím do reality a začínám být opět aktivní člověk. I přes některé nežádoucí účinky jsem za léčbu skutečně vděčná,“ svěřuje se Bebárová.
Podle Filipa Tylše je možné pomocí látky otevřít traumata, ke kterým by se terapeut během normální terapie vůbec nedopracoval. Díky ketaminu se klient zklidní a upadá do stavu, který poté speciálně vyškolení odborníci využijí, a dostanou se daleko hlouběji do paměti klienta. „Terapie nebo ketamin jsou samy o sobě velice omezené možnosti, společně ale tvoří dobrý tým,“ dodává Tylš.
Proces je ještě v plenkách
Léčba ketaminem je ovšem poměrně nákladná. Samoplátce stojí okolo třiceti tisíc korun za celý terapeutický proces, který trvá čtvrt roku. Klinika Psyon má ale smlouvu například se Všeobecnou zdravotní pojišt´ovnou nebo Zdravotní pojišt´ovnou ministerstva vnitra. V takovém případě pojišt´ovna klientům hradí zhruba polovinu nákladů.
Student psychologie Jáchym Valeš zdůrazňuje, že na rozdíl třeba od kokainu a dalších drog nemůže na psychedelických látkách vzniknout závislost. Podle Valeše ale čelí tato nestandardní léčba stále legislativním nedostatkům. Částečná omezení, která v případě tohoto způsobu terapie trvají, by se měla v blízké době uvolňovat. „Bude to určitě krok kupředu, velká část českých terapeutů je tomuto kroku nakloněna,“ míní Valeš.
Podle expertů se ale musí s těmito látkami zacházet velmi opatrně. Klient před nástupem na léčbu prochází komplexním vyšetřením, které se zaměřuje i na genetiku. Zjišt´uje se například, , jestli nemá v rodině schizofrenii. V takovém případě by nebyla léčba ketaminem možná a mohlo by dojít ke zhoršení stavu klienta.
Zmíněná Jana Bebárová, která léčbou prošla, doplňuje: „Léčba je zatím dostupná jen pro jednotlivce a dostanete se k ní velice složitě a zdlouhavě. Po absolvování první fáze jsem bojovala s velkou nespavostí,“ podotýká k nežádoucím účinkům Bebárová a doufá, že se nová léčba postupně stane běžnou pro co nejvíce lidí trpících depresemi.
Zdrof foto: Unsplash