Média se připravují na nástup umělé inteligence, řeší pravidla pro její používání i možnosti, jak ji efektivně zapojit do tvorby obsahu. Veřejnoprávní Česká tisková kancelář (ČTK) prvně vyzkoušela počítačový algoritmus pro tvorbu zpráv již před pěti lety. Dokáže usnadnit práci stejně jako umělá inteligence. Jde ale zatím o pouhý nástroj, který bez kontroly člověka nezvládne fungovat bezchybně, upozorňuje sama agentura.
Poprvé využila ČTK takzvanou robotickou žurnalistiku během senátních a komunálních voleb v roce 2018. „Technologie funguje na principu algoritmů, které jsou napojeny na zdrojová data Českého statistického úřadu. Připravili jsme portfolio textových šablon, s nimiž program pracoval a generoval hotové zprávy,“ vysvětluje Radka Marková, šéfredaktorka ČTK.
Texty, které tvoří programátorská technologie, lze dohledat pod zkratkou RUR, která odkazuje na název hry Karla Čapka, v níž se poprvé objevilo slovo robot. Impulz k využití robota k psaní textů přišel od technického ředitele Jana Kodery, který s interním programátorským týmem ČTK algoritmus vytvořil.
Marková zdůrazňuje, že i takto vzniklý text vždy prochází rukama editorů. „Zodpovědnost za správnost informací nese naše agentura, ne moderní technologie nebo program,“ říká šéfredaktorka. Chyby by však měly být minimální, stávají se prý, jen když je statistika špatně nastavená nebo „robot“ čerpá ze starých dat.
Utopická budoucnost technologií
Algoritmus, který používá ČTK, technické oddělení stále inovuje. Nelze jej však porovnávat stejnými měřítky jako nyní populární umělou inteligenci jako je ChatGPT. Tato technologie totiž vyváří obsah sama. Nicméně mechanismus je podobný – pomáhá při tvorbě jazykových modelů, díky čemuž jsou stále dokonalejší. „Před pěti lety byly generované texty nejčastěji v prvních pádech a editoři s tím měli mnohem více práce. Dnes jsou ale zprávy od algoritmů po stylistické stránce téměř bezchybné,“ upozorňuje Marková.
Jakmile jsou k dispozici zdrojová data, trvá jen pár sekund než se programem vytvořený text objeví v redakčním systému. Technologie tím lidem usnadňuje a zrychluje mechanickou práci. ČTK i nadále svůj model nejvíce využívá u voleb, ale možností je více. „Během posledních pěti let jsme začali každý čtvrtek využívat algoritmus i k pravidelnému generování zpráv o vývoji cen benzínu a nafty,“ popisuje Marková. V plánu prý je rozšířit portfolio například i o výsledky sportovních utkání.
Z novináře programátorem?
Podobné technologie využívají agentury i další média už několik let; v Česku i v zahraniční. Příkladem jsou agentury Reuters nebo Bloomberg, před třemi lety v Česku k podobné automatizaci u některých textů přistoupil i ekonomický deník E15.
Podle Markové budoucnost sice nahrává spíše technicky zdatným jedincům, novinářská práce jako taková podle ní ale nadále bude patřit lidem. „Moderním technologiím chybí zkušenost člověka a umělé inteligenci pak hluboké ověřování,“ míní Marková. Dodává, že novináře technologický pokrok do jisté míry donutí umět programovat. „Mám čím dál větší pocit, že se k této vizi začínáme dostávat. Práce s podobnými nástroji bude jednou bezpochyby prací rutinní,“ míní šéfredaktorka ČTK.