Tvůrci snímku Vyšehrad: Fylm splnili to, co slíbili. Hodina a tři čtvrtě nekorektní a sprosté podívané. I přes obavy fanoušků, že film bude jen laciným pokračováním původního seriálu, děj funguje a příjemně narušuje dnešní hyperkorektní dobu. Snímek však možná zklame fotbalové nadšence. Na plátně se totiž sport objevuje jen zřídka.
Celovečerní komedie navazuje na desetidílný satirický seriál z roku 2016, jehož děj se točí kolem talentovaného fotbalisty Julia „Laviho“ Lavického. Toho ztvárnil Jakub Štáfek, který se ve spolupráci s Martinem Koppem tentokrát chopil i samotné režie. V příběhu Lavi i nadále hraje za FK Slavoj Vyšehrad, který postoupil „pouze“ do druhé ligy. Vedení prvoligového klubu AC Sparta Praha se už v seriálové verzi rozhodlo sportovce vyhodit z klubu kvůli jeho životosprávě plné drog a alkoholu. Lavického manažer Jarda, ztvárněný Jakubem Prachařem, ale dělá vše, aby svěřence dostal zpět na sportovní vrchol.
Když už se zdá, že život a kariéra spart´anského odchovance míří vstříc lepším zítřkům, nečekaný spád událostí všechny manažerovy snahy pohřbívá. Laviho divoká existence totiž začíná mít následky. Kromě krachu pár hodin trvajícího manželství musí satirický hrdina čelit i mafiánům, od kterých si půjčil půl milionu korun na svatební ohňostroj. Vyšehradský fotbalový klub svým svěřencům však neplatí tak vysokou mzdu jako Sparta, a tak Julius nemá z čeho dluh vyrovnat.
Hodně drog, málo fotbalu
Štáfek vulgární a explicitní scény zahrál bez ostychu. Do role se vžil tak, až se dá jen těžko věřit, že není Lavim i ve skutečnosti. Skvělý herecký výkon podal i Jakub Prachař, jehož role ponižovaného manažera vytváří dojem, že vycházel z vlastních zkušeností. Divák, který od filmu očekával nevhodný sprostý humor, nemusí mít strach. Vtipy pobaví a neurazí. Navíc je tvůrci dokázali poskládat tak, že popohání svižnost děje a ze snímku se tak stává ničím nebržděná komedie. Díky krátkým, zato úderným dialogům, rychlým záběrům a střihům se publikum prostě nestihne nudit. Neoddělitelnou součástí původního seriálu je také hudební stránka, na níž se podílel herec a písničkář Vojtěch Záveský alias Vojtaano. Jinak tomu není ani ve filmové verzi – jeho hlas a chytlavé písničky se ke snímku skvěle hodí.
Fotbalové fanoušky však možná zklame málo scén ze hřiště a sportu samotného. Zdánlivě nenapravitelný Lavi na něj totiž kvůli drogám, prostitutkám a krachujícímu manželství nemá čas ani náladu. Navíc se v jeho životě objevuje syn Richard, kterého nevědomky počal před devíti lety se známostí na jednu noc. Potomek v podání Jakuba Jenčíka je přesný opak svého nezodpovědného otce. Je uvědomělý, nemá rád fotbal a dává raději přednost knihám. Svými intelektuálními poznámkami neustále shazuje Laviho autoritu a chvílemi to vypadá, že si rodičovskou a dětskou roli vyměnili. Pro diváky, kteří se neorientují v prostředí kopané, může jít o nejvtipnější prvek filmu.
Tvůrcům se povedlo pro syna vybrat herce, jehož roztomilost a nevinnost perfektně doplňuje Laviho prudký temperament. Desetiletý Jenčík předvedl bravurní herecký výkon a statečně se vypořádal i s divokými scénami. Byl v nich svědkem alkoholových a drogových večírků, sexuálních praktik a Julius mu v baru dokonce strčil obličej mezi prsa tanečnice.
Hvězdy českého fotbalu na scéně
Děj snímku několikrát odbočuje k narážkám na skutečný český fotbalový rybníček. Příběh odráží třeba korupční skandál Romana Berbra z října roku 2020 týkající se ovlivňování zápasů a podplácení rozhodčích a hráčů, nebo rivalitu mezi Spartou a Slavií. Ve filmu hrají například sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický, slávista Vladimír Šmicer a bývalý český reprezentant Jan Koller. Kontextu neznalí diváci však záměr možná nepochopí a chvílemi můžou být zmateni. Naopak fanoušci fotbalu si na různých narážkách smlsnou. I přes dějové odchylky má ale snímek hlavu i patu.
Česká kinematografie nepřekypuje filmy, které vybočují z norem tuzemské produkce. A právě to se Vyšehradu rozhodně podařilo. Vyšehrad: Fylm vidělo jen za první víkend v kinech přes dvě stě tisíc lidí, což je velmi slušný start pro český snímek. Tvůrci museli vědět, že jejich dílo někteří diváci neskousnou. O zalíbení všem se však ani nepokusili a díky tomu je komedie osvěžující. Mezi hyperkorektním publikem si film ale fanoušky nejspíš nenajde.
Autorka studuje na Vyšší odborné škole publicistiky zaměření Autorská žurnalistika.