Přestože se většina absolventů vysokých škol snaží hledat zaměstnání ihned po dokončení studia, práci v oboru najdou jen někteří. Na trhu práce je největší poptávka po absolventech IT a strojírenství. Kvůli velké konkurenci si nejhůře hledají zaměstnání například studenti humanitních a uměleckých zaměření.
Největší šanci najít si zaměstnání mají studenti doktorských programů. Zdroj: Pexels.com
Podle sociologa Petra Soukupa má většina studentů v době absolvování již práci. Ovšem v oboru, který vystudovali, pracují ihned po studiu jen někteří. „Obecně ale platí, že ve vystudovaném oboru mají vyšší tendenci zůstat zejména technici, lékaři anebo právníci. Souvisí to právě s úzkým zaměřením studijních programů. Nerozhodné zájemce od oboru odradí náročnost učiva už během studia,“ tvrdí sociolog.
Nejsnazší hledání práce mají podle odborníka za posledních dvacet let studenti technických oborů nebo IT. Právě proto se student ČVUT Jiří Martínek rozhodl pro strojírenství. „Věděl jsem, že budu mít po absolvování školy možnost uplatnění. Studovat zaměření, se kterým se těžko hledá práce, by pro mě byla ztráta času,“ vysvětluje.
Umělci se chtějí realizovat
Od sbírání dat pro výzkum CSVŠ Absolvent z roku 2018 uběhly sice již čtyři roky, ale situace na českém trhu práce se pro mladé příliš nezměnila. Největší problém s nezaměstnaností mají totiž studenti uměleckých oborů a humanitních věd, kteří se potýkají s velkou konkurencí. Dalším důvodem je podle děkana Západočeské univerzity Josefa Mištera i to, že například absolventi Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara nemají ambici být někde zaměstnáni. „Touhou našich absolventů je pracovat ve svobodném povolání a živit se autorskou tvorbou. Proto se tito mladí často objevují v registracích úřadu práce,“ popsal Mištera pro Seznam Zprávy. Podle sociologa Soukupa je i tento fakt důvodem, proč se umělci snaží najít zaměstnání už během studia. „U těchto mladých to platí téměř ve sto procentech, protože se snaží si vylepšit životopis a získat co nejvíce zkušeností,“ uvádí sociolog Soukup.
Firmy studentům nabízí stálá místa
Výzkum CSVŠ rovněž ukázal, že řada vysokoškoláků pracuje souběžně se studiem. Například Martínek se mimo vzdělání věnoval i práci ve strojírenské firmě. „Navrhoval jsem a vyráběl stroje. Nadřízený mi nabídl plný úvazek, ale bohužel se budu stěhovat, tak hledám práci jinde. Nebojím se, že bych zůstal dlouho nezaměstnaný,“ říká technik. Stejnou zkušenost jako Martínek má i studentka floristiky na Mendelově univerzitě v Brně Barbora Vobořilová, která dokončuje bakalářské studium a práci má již jistou. „Během studia jsem pracovala na několika projektech v jedné firmě, kde mi nabídli dlouhodobou spolupráci až dostuduji,“ vypráví. Podle Vobořilové je však dobré mít záložní plán, někteří zaměstnavatelé totiž nechtějí čekat několik měsíců, než student složí závěrečné zkoušky a nastoupí.
Největší šanci najít si zaměstnání mají studenti doktorských programů. Na rozdíl od bakalářských oborů se však absolventi magisterského programu paradoxně dostávají na trh práce pozvolna. Sociolog navíc tvrdí, že vysokoškolský titul ztratil oproti minulosti svou váhu. „Dnes už bakalářský titul nic neznamená a dokonce ani doktorský titul není nic výjimečného, protože jej má mnoho lidí,“ podotýká Soukup a doplňuje, že vysokoškolské vzdělání nezaručuje takovou jistotu práce, jako tomu bývalo dřív.
