#téma #psychickézdraví
Současný průzkum Národního ústavu pro duševní zdraví ukazuje, že pocity smutku a úzkosti se u mladé generace vyskytují stále častěji než u starších. Proč je takzvaná generace Z, tedy lidé narození v polovině 90. let a později, nejčastěji postižená pocitem vyhoření? Co mladé tak trápí? A chtějí vůbec své potíže řešit? Na tyto i další otázky hledali odpovědi studenti Publicistiky.
Úzkosti, fóbie, deprese. Výzkumy potvrzují, že mladí lidé jsou v současnosti opravdu výrazně náchylnější upadat do nepříznivých psychických stavů. „Často jsem se cítila pod psa, měla úzkosti a nebylo mi mentálně dobře,” říká o sobě jednadvacetiletá studentka Kristýna, než vyhledala odborníka. Podle jejich zkušeností duševní potíže za poslední roky zesílily.
.
Covid, Ukrajina, ale i otázky smyslu života
„Přibylo překážek, kterým lidé musí čelit. Kromě standardního pracovně-rodinného života se přidaly i problémy probíhající pandemie koronaviru a války na Ukrajině. S těmi se pojí i další mentálně náročné situace, jako je energetická krize a zvyšující se inflace,” vysvětluje mluvčí Asociace klinických psychologů Markéta Celerová.
„Teď se mluví i o tom, že bude bída, umrzneme, nebudeme mít, co jíst. To vše dohromady mladým komplikuje život,” dodává psycholog Václav Mertin. Neopomíjí ale ani evergreeny jako zásadní otázky smyslu života. „Co jsem, co budu? Nic neumím, jsem úplně k ničemu,” dělá výčet Mertin.
Více o témtatu v interview TV dot.
Podle terapeutky Terezy Malinákové je nejčastější tématem duševní nepohody nepřijetí. „Je to o pocitu nedostatečné sebehodnoty, a ta je tlačí,“ říká.
Říct si o pomoc už není tabu
Když už se mladí rozhodnou vyhledat odbornou pomoc, mají problém najít vhodného terapeuta hrazeného pojišt´ovnou. Podle psychoterapeuta Tomáše Tichého si člověk musí počkat klidně půl roku, někdy i déle. Řešením tak může být odborná pomoc v podobě placené terapie.
Více si poslechněte v rozhlasové montáži školního rádia Vyšší hlas.
Audio přehrávačZažité přesvědčení z doby generace našich rodičů, že je návštěva psychologa projevem slabosti, postupně mizí. Díky uživatelům sociálních sítí se o zdravém životním stylu a s ním související sebelásce a duševní pohodě stále více mluví.
Řada influencerů se snaží šířit povědomí o důležitosti tématu duševního zdraví. Ostych navštívit gauč psychologické poradny se u mladé generace naopak proměnil v trend. „Za zvýšenou poptávku může mimo jiné i takzvaná destigmatizace oboru, díky níž již není chození k odborníkovi tolik známkou duševní nemoci, ale spíše odrazem kvalitní péče o sebe samého. O vnitřní pohodě se také více hovoří v médiích, a tak se dostává do povědomí veřejnosti,” vysvětluje mluvčí Asociace klinických psychologů Celerová.
.
.
Více o tom, že se sociální sítě mění v psychologické poradny, se dočtete v článku Generace 20.
Jak si udržet klidnou hlavu?
Přiměřená dávka stresu však podle psychologů k životu patří. Když se ale stresové hormony vyplavují do krve prakticky neustále, mohou způsobit závažné zdravotní škody. „Pokud se se stresem nenaučíme pracovat, budeme vystaveni takzvanému chronickému stresu, který má na rozdíl od toho krátkodobého negativní vliv na zdraví,” říká v rozhovoru studentka psychologie Petra Chmelíková.
Obecný návod na to, jak se vyhnout zmíněnému chronickému stresu, však není. Záleží na odolnosti jedince i na množství a povaze působících stresorů. „Nabízí se ale třeba pohyb, který stres po fyziologické stránce odbourává,” tvrdí Chmelíková a zmiňuje například běh či jógu. Pomáhají i kreativní činnosti, kdy více tvoříme, než konzumujeme.
Téma psychické zdraví pokračuje zde.
VIDEO: Bezmoc, boj a bolest. O hraniční poruše osobnosti (HPO) se často mluví jako o „rakovině duše“.
.
Obsah je výběrem prací studentů Publicistiky ze zimního semestru roku 2022/2023.