[infobox titulek=“Kde zažít street food v Praze:„]Kde zažít street food v Praze:
Gemüse Corner Kebab
Dva nenápadné stánky – první se nachází na rohu Londýnské a Rumunské ulice u metra I. P. Pavlova, druhý lze najít v koutu Podolského nádraží u tramvajové zastávky Dvorce. Jsou označovány za nejlepší kebab v Praze. Podnik se specializuje na zeleninový kebab, který kromě masa obsahuje například lilek nebo cuketu.
Tamarind Tree
Rodinné bistro zaměřené na asijskou kuchyni se nachází v ulici Vyšehradská 43 na Praze 2. Lze u nich najít širokou nabídku nudlí, polévek a jiných klasických pokrmů z Asie. Ze sekce street foodu se proslavili zejména knedlíčky.
Prague Jerk Station
Specializují se na ostré karibské BBQ pokrmy jako Jerk Chicken či Jerk Pork. Všechna jídla připravují v tradičním plechovém barbecue grilu a nabízí i vlastní domácí pálivé omáčky. Nacházejí se na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Holešovická tržnice
Příjemný gastronomický zážitek nabízí i Holešovická tržnice, kde se nachází několik foodtrucků.
Jacob’s street food
Moderní street food stánek sídlící v ulici Antala Staška na Praze 4 nabízí burgery, burrita, ale i domácí hranolky. K přípravě svých pokrmů používají kvalitní suroviny a maso z BIO chovů.
DoRohlíku
Podnik nenabízí v rohlíku klasický párek, jak by zákazníci možná čekali, ale třeba svíčkovou, španělského ptáčka nebo ragú z divočáka. Podnik sídlí v ulici Lazarská.
[/infobox]
Darina Sieglová je redaktorkou gurmánského časopisu Apetit už více než 15 let. Ve svých článcích čtenářům předává tipy, ale i důležité postřehy o světě jídla. Jednou z jejích největších gastro vášní je mimo jiné street food, neboli jídlo z ulice. Trend, která si postupně získává i srdce českých gurmánů a oživuje ulice Prahy.
Co vás na street foodu nejvíc baví?
Je rychlý a snadno dostupný. Zákazník si jednoduše může koupit jídlo a jít, nebo si ho vzít domů. Nemusí řešit složité servírování a jídlo je navíc často levnější než v klasické restauraci. Za zmínku stojí i atmosféra, kterou přinášejí streetfoodové festivaly. Na jednom místě se na nich totiž mísí všemožné kultury a chutě.
Jak by měl street food správně vypadat?
Jedno z kritérií vychází přímo z názvu, neboli jídlo na ulici. Důležité tedy je, aby byly pokrmy jednoduché jak na přípravu, tak na konzumaci. Dnes se prvky street foodu často objevují i v restauracích, které tento koncept různými způsoby přebírají. Takovým příkladem je gastronomický market Manifesto, který se cenami a vizuálem už spíše podobá běžným restauracím.
Dá se tedy Manifesto ještě považovat za street food?
Je to v podstatě jeho luxusní podoba. Stále má ten nádech a člověk je stále venku, ale není to ono. Nejsou tam stánky, kde vám stará paní hodí krevety do oleje a zalije je majonézou, často naopak podávají třeba ústřice nebo prosecco ve skleničce. Je to ale fajn místo v tom, že se v něm potkávají lidé s různými chutěmi. Někdo si dá humra a někdo hranolky. Můžou tam být spolu a vůbec to není divné.
Jak moc je street food v Česku rozšířený ?
Trend streetfoodového stravování se tu sice rozšiřuje, pořád ale není tak běžný jako třeba v Asii, kde je opravdu každodenní součástí života. U nás zatím chybí klasická street food kultura, kdy si každý večer můžete koupit čerstvé jídlo přímo na ulici a hned ho sníst. Máme tu pár vyhlášených stánků a food tracků, ale většinou se jedná o jednotlivce a ne širokou sít´.
Dají se v pouličních stravovacích zařízeních najít i podniky s českou kuchyní?
Moc ne. Aby mohla být česká jídla podávána jen tak na ulici, musela by se uchopit nějak moderně. Zdejší kuchyně je těžká, plná omáček a knedlíků. Málokterý kuchař se s tím umí popasovat zábavně a moderně. A když už to umí, tak pracuje pro lepší restauraci a ne ve stánku. Jsou tu nějaké pokusy, jako třeba svíčková v housce, ale běžné to není. Navíc si myslím, že ani kulturně nám to není tak blízké.
