Zatímco se běžně předpokládá, že vyšší úroveň vzdělání vede k lepší zaměstnatelnosti a vyšším mzdám, praxí ověřené studie upozorňují na to, že situace není univerzálně platná. Vysokoškolský titul může být pouze jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují úspěch jedince na trhu práce. Samo vzdělání však může přinášet i další benefity, než je lepší startovní pozice v kariéře.
Nyní devětadvacetiletý Mike Pham musel v osmnácti letech opustit gymnázium Voděradská kvůli špatným studijním výsledkům. Nějaký čas pracoval v gastronomii, pak vystudoval obchodní střední školu a nastoupil do firmy T-Mobile. Tam začínal na nejnižších pozicích a díky houževnatosti a nadšení se vypracoval na manažerskou pozici specialista na provoz a správu služeb. „Se svou aktuální finanční situací jsem velmi spokojený. S přítelkyní bydlíme v domě za Prahou a nijak nestrádáme,“ říká Mike.
Příběh Mikea ale není ojedinělý. „Hned po maturitě na gymnázium jsem získala velice dobře placenou pozici, služební auto a řadu benefitů,“ říká pětadvacetiletá Martina Kirakovjanová, projektantka optické sítě ve firmě Losky.
Rozdíly panují napříč obory. Například absolventi s maturitou či výučním listem jsou i dnes žádaní v řemeslných a technických oborech, někdy i s vyšším ohodnocením než vysokoškoláci. „Dva moji sourozenci vystudovali dějiny umění na filozofické fakultě s červeným diplomem, práce v oboru je baví, ale plat mají mnohem nižší než já,“ říká Matouš David, absolvent Střední průmyslové školy sdělovací techniky Panská, který pět let pracoval jako studiový technik v televizi Nova a nyní působí na pozici Testera v IT firmě MyQ.
Protiřečí si i studie
Podle nejnovějších dat mezinárodní organizace OECD, která srovnává vzdělání a pracovní trh napříč zeměmi světa, mají mladí dospělí ve věku 25–34 let s vysokoškolským vzděláním nejnižší míru nezaměstnanosti a v průměru o 60 procent vyšší příjem než ti se středoškolským vzděláním. „Myslím, že v některých oborech se bez vysoké školy člověk neobejde. Ne že by to bez ní nešlo, ale musíte víc dokazovat svoje schopnosti. Titul je podle mě pořád taková vstupenka,“ svěřuje se studentka žurnalistiky Masarykovy univerzity Vladyslava Kovalchuk. Výzkumy se ale ne vždy shodují.
Studie „Skills or Degree? The Rise of Skill-Based Hiring for AI and Green Jobs“, otištěná v roce 2023 v časopise Technological Forecasting and Social Change, zjistila, že v řadě oborů, především technických, klesá důraz na vysokoškolský titul a roste význam konkrétních dovedností. Pro odměňování je přitom podstatnější úroveň praktických schopností než formální vzdělání.
Debata o významu vysokoškolského vzdělání tedy nemusí být černobílá. „Diplom hraje velkou roli v ohodnocení podle tabulek ve státním sektoru, což je velký segment. V soukromé sféře diplomový automatismus (kariérní postup je pevně svázán s dosaženým stupněm vzdělání, pozn. red.) už tak silný není. A třeba v IT dnes mnohem více záleží na tom, co člověk umí, než co vystudoval,“ sděluje vysokoškolský docent ekonomie Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Daniel Münich.
Diplom pro práci, vzdělání pro život
Důsledné vyžadování vysokoškolského titulu není běžné v technických oborech, často ale ani na pracovištích humanitního směru. „K vysokoškolskému vzdělání přihlížíme zejména u pozic, kde je pro výkon práce skutečně relevantní, například u redaktorských míst může být výhodou studium bohemistiky. Největší roli hraje titul obvykle u uchazečů o první zaměstnání. Pokud však kandidát prokáže potřebné dovednosti jinou cestou, například předchozí pracovní zkušeností, vlastní autorskou tvorbou nebo překlady, není pro nás samotný titul rozhodujícím kritériem. Při výběru klademe velký důraz na skutečné schopnosti, kreativitu, aktivní zájem o obor, schopnost spolupracovat v týmu a ochotu se dál rozvíjet,“ říká Petra Diestlerová, ředitelka programu nakladatelství Euromedia.
Mnozí se domnívají, že kromě získání titulu existují i jiné důvody ke studiu. „I když důležitou funkcí vzdělání je nepochybně získat dobré předpoklady pro uplatnění na trhu práce, já přesto kladu důraz i na jeho jiné funkce a pracovní uplatnění nevidím jako jeho jediný, a dokonce ani jako hlavní cíl,“ potvrzuje Libor Koudela, odborný asistent Ústavu matematiky a kvantitativních metod Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.
