Návštěvníci si mohou v nové expozici Planetária Praha prohlédnout vzácné meteority, vyzkoušet simulátor dopadu nebo si potěžkat železný meteorit Muonionalusta. Ten dopadl na území dnešního Švédska ještě před dobou ledovou. Výstava Meteority – kronika Sluneční soustavy přibližuje vznik vesmíru i práci lidí, kteří meteority dlouhé roky hledají v extrémních podmínkách.
Vedle vitrín s miliony let starými meteority leží železný meteorit Muonionalusta, kterého se návštěvníci mohou sami dotknout. Když ho člověk zkusí zvednout, překvapí ho jeho váha. Přestože není nijak velký, váží asi 25 kilogramů. „Čekal jsem, že bude lehčí. Vypadá jako obyčejný kámen, ale skoro s ním nejde hnout,“ komentoval jeden z návštěvníků. Dovezl ho dobrodruh Jiří Šimek. „Našel jsem ho v Laponsku zhruba 300 kilometrů nad polárním kruhem poblíž hranice mezi Švédskem a Finskem,“ říká.
Součástí výstavy je také interaktivní AI průvodce, který má načtenou publikaci o meteoritech a dokáže návštěvníkům odpovídat na otázky týkající se vesmíru nebo samotných exponátů. „Hrozí zemi nějaké nebezpečí spojené s pádem meteoritu?“ ptá se jeden z návštěvníků na otázku, která napadne snad každého. Odpověď přišla během několika vteřin. Podle AI asistenta astronomové denně sledují tisíce objektů v okolí Země a v nejbližší době není známý žádný meteorit, který by představoval přímé riziko. I díky podobným momentům působí výstava nejen jako klasická expozice, ale místy spíš jako živá debata o vesmíru a jeho tajemstvích.
Tlaková vlna i milionové kusy vesmíru
O pár kroků dál si návštěvníci mohou vyzkoušet simulátor dopadu meteoritu. Na obrazovce stačí nastavit velikost vesmírného tělesa, vybrat místo dopadu a během několika vteřin systém ukáže možné následky. Po odeslání meteoritu na vybrané město se na mapě objeví tlaková vlna, rozsah zničení i odhad škod.
Z původně nenápadné interaktivní atrakce se během chvíle stává poměrně realistická představa toho, jak devastující může podobný dopad být. Když si například člověk v simulátoru vybere meteorit o průměru jeden kilometr a nechá ho dopadnout na centrum Prahy, program ukáže tlakovou vlnu o poloměru zhruba 15 kilometrů. Zasažená oblast sahá od Václavského náměstí až po okrajové části města a simulace upozorní, že by výbuch ničil budovy, vyrazil okna i několik kilometrů od místa dopadu.
Kurátor výstavy Zdeněk Schneider zároveň upozornil, že některé exponáty mají mimořádnou finanční hodnotu. „Ty nejvzácnější exponáty mají hodnotu kolem dvou až dvou a půl milionu korun za jeden meteorit, takže celá expozice může mít hodnotu kolem osmi milionů korun,“ uvedl. Cenu meteoritů zvyšuje hlavně jejich vzácnost a původ.
Některé exempláře byly nalezeny jen v několika kusech na světě a často pocházejí z odlehlých oblastí, jako jsou pouště nebo polární oblasti, kde jejich hledání zabere roky práce. Hodnotu zvyšuje i to, že každý meteorit má unikátní složení a může vědcům podat nové informace o vzniku planet nebo vývoji sluneční soustavy. U nejcennějších kusů hraje roli také jejich vzhled, velikost nebo historie nálezu. Některé meteority se proto stávají nejen vědeckými exponáty, ale i vyhledávanými sběratelskými artefakty.
Kurátor výstavy Zdeněk Schneider zdůraznil, že expozice nestaví na množství exponátů, ale především na jejich výjimečnosti. „Zaměřili jsme se spíš na kvalitu než kvantitu, takže těch exponátů tady není velké množství, ale co exponát, to nějaký unikát, který často nemá obdobu ani ve světových muzeích,“ říká Schneider.
