Veslování patří mezi tradiční sporty, jako jediná disciplína se ovšem odehrává tak, že závodníci míří k cíli zády. Vedle fyzické síly proto hraje zásadní roli technika, správný rytmus i orientace na trati.
Protože sportovci v lodi nevidí na cíl, rozhodují v této olympijské disciplíně především detaily. „Rytmus je jedna z nejdůležitějších věcí, protože navazuje na ekonomiku pohybu. Díky správnému rytmu je člověk schopný jet efektivně a vydržet déle v uvolněném stavu,“ vysvětluje Tomáš Kacovský, jeden z trenérů české ženské veslařské reprezentace.
Právě plynulost a sladění pohybu jsou pro veslování klíčové. Každý záběr musí přesně navazovat na ten předchozí. O to náročnější situace nastává, když je v lodi více veslařů. „Když jedeme ve dvou a udávám tempo, musím myslet na to, aby byl můj pohyb pro kolegyni čitelný. Náš rytmus se nesmí změnit,” vysvětluje nezbytnou synchronizaci na lodiAnna Šantrůčková, účastnice letní olympiády v Paříži.
Dalším důležitým faktorem pro úspěšnou plavbu je podle Miroslavy Topinkové Knapkové i nacítění se na vodu a orientace v ní. „Člověk se musí na řece dobře orientovat. Na závodech má každá loď dráhu ohraničenou bójkami, které slouží jako záchytné body. U velkých posádek pak například hlídá směr kormidelník,” přibližuje zlatá olympijská vítězka z roku 2012.
Déle v posilovně, než ve vodě

Veslaři trénují mimo jiné na trenažeru.; Zdroj: Petr Riska
I přesto, že je veslování tradičním sportem, je stále opředeno několika mýty. Často bývá například vnímáno jako silový sport, realita je ale mnohem komplexnější. „Je to silově vytrvalostní sport. Je nutné zkoordinovat jemnou motoriku rukou a zároveň do toho dávat velkou sílu po relativně dlouhou dobu. Závod trvá třeba sedm minut a nejtěžší je to udýchat a zvládnout hlavou, když to začne bolet,“ říká kolegyně Šantrůčkové Pavlína Flamíková.
Na první pohled to působí, že jsou nejvíce namáhané ruce. Nejvíce však trpí záda a nohy. Důležitá je proto kompenzace silového tréninku. Veslaři tráví hodně času v posilovně, což může omezovat rozsah pohybu. „Musí hodně pracovat na mobilitě a hlubokém stabilizačním systému, jinak se problémy se zády rychle projeví,“ dodává fyzioterapeutka Dita Hudečková.
Na článku pracovali Zbyněk Hanuš a Petr Riska.