Lži se šíří rychleji než pravda, říká Batelková ze Zvol si info

Veronika Batelková (26) vystudovala žurnalistiku a politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Zjistila však, že by ji novinařina dlouhodobě nenaplňovala, a tak se rozhodla o médiích spíše mluvit. V současné době působí jako předsedkyně studentského spolku Zvol si info, který se zaměřuje na rozvoj mediální gramotnosti. Klíč k ní vidí ve správné komunikaci a porozumění. Existuje univerzální návod, podle kterého lze předejít vlivu dezinformací? Člověk by měl pracovat nejen na kritickém myšlení, ale i soudném přístupu k sobě samotnému. Je potřeba se naučit zpochybňovat vlastní názory a ptát se, proč věřím zrovna tomu, čemu věřím. V rámci přednášek se setkáváte především s žáky základních a středních škol. Na jaký problém v jejich případě nejčastěji narážíte? Většinou si vůbec nepřipouštějí svou náchylnost vůči dezinformacím. Mylně se domnívají, že je nemůže nic ohrozit, protože téměř vyrostli s telefonem v ruce. Nemá na to vliv fakt, že je ve společnosti větší důraz kladen na mediální gramotnost seniorů? Většina studentů se odvolává právě na rodiče a prarodiče, kteří bývají cílovými příjemci řetězových mailů a podobně. Pravdou ale je, že jsme na dezinformace všichni náchylní úplně stejně. Každý máme nějaké hodnoty a přesvědčení. Selektivně si vybíráme, čemu věnujeme pozornost a čemu věříme. Jak s tím pracovat? Rozhodně nemá cenu na nikoho tlačit. Ve Zvol si info se snažíme téma zatraktivňovat, třeba na Instagramu. Chceme lidem poskytnout co nejsnazší cestu k pochopení problematiky. Právě sociální sítě jsou často považované za zlo moderní doby. Máte stejný pocit?  Problém nepředstavují samotné sítě, ale algoritmy. Je potřeba lidem neustále vysvětlovat, jak fungují a obecně rozšiřovat mediální i informační gramotnost. Pro uživatele zábavních médií však neplatí téměř žádná pravidla, mohou sdílet v podstatě cokoliv. Neměl by být obsah nějakým způsobem regulován? Zavést jednotný kodex pro miliardy uživatelů je prakticky nemožné. Spoléhá se na morální kompas každého jedince. Žijeme v demokratické společnosti. Kdo by měl rozhodovat o tom, co je přijatelné a co už ne? Vy osobně jste proti stahování dezinformací z veřejného prostoru? Dříve bych řekla, že ano. Když začala válka na Ukrajině, vláda mazala weby šířící falešné zprávy. Najednou jsem takový krok vnímala jako správný. Šlo o informace zasahující do bezpečnosti státu i jedinců, což je nepřijatelné. Před omezováním svobody slova ale stále upřednostňuji vzdělávání v oblasti ověřování informací. O to se snažíte v organizaci Zvol si info, která funguje už sedm let. Změnil se za tu dobu váš přístup? Ze začátku jsme v boji proti dezinformacím využívali především fact checking (prověření faktického tvrzení s cílem určit jeho pravdivost a správnost, pozn. red.). Dnes už víme, že předkládat holá fakta je o ničem. Nejvíce záleží na komunikaci a porozumění. Jak taková komunikace vypadá v praxi? Možná to vyzní divně, ale já už v současné době nikomu dezinformace nevyvracím. Snažím se lidem naslouchat, zjistit čemu a proč věří, zajímám se o jejich obavy. Když na někoho naléháte, snáz se uzavře a není s ním k hnutí. Vést dialog mi proto přijde mnohem účinnější než neustálé argumentování. Vždyt´ jsme jen lidi. Autorem rozhovoru je redaktorka Generace 20 Barbora Dvořáková. Autorem fotky Kristýna Frymlová.