preloader

Meditace nám dává superschopnost vnímat pouze tehdy, když sami chceme, říká lektorka meditace

Autor: Jan Vodák
Rubrika: Generace20.cz
Datum: 19. 4. 2026

Certifikovaná lektorka Chopra Center for Wellbeing a zakladatelka meditačního programu SHRI Šárka Koliášová (46) se meditaci a práci s vnitřní rovnováhou věnuje už více než 15 let. Ve své praxi pomáhá lidem zvládat stres a objevovat větší klid, radost i spokojenost v každodenním životě.

Jak jste se dostala k meditování?
Začalo to zhruba v mých patnácti letech, kdy mě hodně zaujaly knížky Jeho Svatosti Dalajlámy. Tibetská tradice je plná meditačních technik a práce s vědomím, což mě fascinovalo. Věnuji se tomu tedy dlouho, už je to přes třicet let.

Děláte to tedy s cílem zklidnit mysl?
Meditace je často spojována se snahou zastavit myšlenky, ale já se na to dívám jinak. V základu každého z nás je přirozený klid a ticho, na který jen kvůli turbulentní hlavě zapomínáme. Baví mě pomáhat lidem vrátit se k tomuto přirozenému základu, který máme v sobě všichni od přírody.

Nabízíte v kurzech nějaké speciální postupy, které mají za cíl lidi uklidnit?
Moje kurzy mají tři části. První je osvěta, aby účastník pochopil, jak meditace ovlivňuje různé oblasti života a jaké programy z dětství ho mohou limitovat. Druhou částí je samotná technika prvotního zvuku. Při ní člověk dostane osobní mantru vypočítanou podle data, času a místa narození. Třetí částí jsou instrukce, jak mantru používat a praktické tipy ohledně poloh, dechu, jídla a životního stylu. Cílem je, aby byl člověk vybaven pro samostatnou praxi, protože k ní pak už nikoho dalšího nepotřebuje.

Takže neexistuje jedna univerzální metoda?
Přestože se drží určité principy, cesta do vnitřního prostoru je individuální a každý ji prožívá maličko jinak.

Co se v člověku při meditaci odehrává?
Mluvíme o ní jako o technice, ale v konečném důsledku je to stav bytí. Ve školách se neučí, jak funguje lidské uvažování, takže se člověk často nechá unést proudem představ a vytváří si imaginární příběhy. Podle studií máme až 70 000 myšlenek denně a většinu dne trávíme rozkládáním složitých problémů na menší. V meditaci se krůček po krůčku boří obvyklost věnovat pozornost jen rovině mysli a spojuje se s tím klidným základem v nás. Je to o budování nového návyku, jak se k tomu klidu znovu dostat.

Jak spolu souvisí vztah mezi dechem, tělem a myšlenkami?
V organismu souvisí všechno se vším. Naše tělo i dech reagují na každý vnitřní podnět v souladu s naším nervovým systémem. Například když se člověk necítí fyzicky dobře, mívá i špatné úvahy. Naopak v hezkém prostředí se tělo i hlava zklidňují. Na této souvztažnosti fungují i dechové techniky, které pomáhají uvolnit tělo a postupně zklidnit mentální aktivitu.

Jak má člověk postupovat, když ho při meditaci něco vyruší?
S rušivými myšlenkami se potkává každý, zvláště když zažívá něco náročného. I když je meditace v jádru jednoduchá, je fajn pochopit určité principy fungování psychiky, k čemuž slouží literatura nebo kurzy. Existují instrukce a pomocné nástroje, které pomáhají odvádět pozornost od rušivých ideí zpět ke klidu. Zdokonalujeme se ve schopnosti vnímat mentální obsah a nechat myšlenky volně propouštět, aniž by nás rozhodily.

Jdou tyto praktiky využít i v každodenním životě?
Určitě. Je to způsob bytí a žití. Schopnost nenaskakovat na mentální podněty nám pak zůstává i v běžném dni. Často se stává, že místo odpočinku na gauči v duchu řešíme, co se stalo v práci nebo ve škole. Meditace nám dává takovou superschopnost, kdy můžeme vnímat jen tehdy, když chceme my, ne když nás k tomu nutí naše vědomí. Získáváme tím manévrovací prostor, abychom v situacích nereagovali automaticky, ale v klidu a vědomě.

Čtěte dále

Na bohoslužby chodí i ateisté. Církevní školy dávají víru ochutnat všem
Povinné modlitby, nutnost být věřící. To napadne hodně lidí, když se mluví o církevních školách. Na dvou oslovených gymnáziích tohoto…
Autor: Zuzana Klímová
Rubrika: Generace20.cz
Datum: 9. 10. 2026
Zachraňuje vzpomínky přeživších. Příběhy nesmí zmizet s vypravěči
Příběhy, které by jinak zmizely spolu se svými vypravěči, dnes uchovává Jiří Klůc. Už od středoškolských let naslouchá přeživším holokaustu a jejich vzpomínky systematicky zaznamenává, aby nezůstaly zapomenuty.
Rubrika: Televize dot
Datum: 31. 8. 2026
Měl být bez pohybu. Vzepřel se diagnóze, ovládl benchpress, porazil obrnu i vlastní stíny
Lukáš se narodil s diagnózou, která mu měla vzít normální život. Lékaři mu od začátku předpovídali, že zůstane odkázaný na druhé a nikdy nebude fungovat jako oni. Lukáš si ale svůj normální život vzal zpátky. Lukáš se narodil s mozkovou obrnou a od začátku mu lékaři předpovídali život bez pohybu. Byl odkázaný na pomoc druhých a okolí mu dalo jasnou nálepku, které začal věřit. Zlom…
Rubrika: Televize dot
Datum: 28. 8. 2026