Psychický nápor je běžnou součástí vrcholového sportu. U mladistvých profesionálů může mít dopad nejen na jejich výsledky, ale i na vztah ke sportu samotnému. Jak ukazují zkušenosti sportovců i odborníků, největší tlak často nepřichází zvenčí, ale vzniká uvnitř jich samotných. „Největší tlak si vytvářím sama na sebe,“ říká skikrosařka Diana Cholenská (22), účastnice Zimních olympijských her 2026 v Miláně.
Psychickou stránku nepodceňuje a snaží se s ní aktivně pracovat. Pravidelně je v kontaktu se sportovní psycholožkou Radkou Kulhánkovou: „Jednou za měsíc si zavoláme nebo se osobně sejdeme.“ Nicméně tvrdí, že ji tento tlak dokáže motivovat k lepším výkonům.
Tak jako každý profesionální sportovec má s mentální stránkou zkušenost i kanoista Petr Fuksa (27). „Stoprocentně největší zátěž si na sebe dělám sám, protože chci být vždycky nejlepší,“ popisuje. Zároveň přiznává, že napětí se často stupňuje před závody. „Skoro před každým se cítím hodně pod tlakem. Někdy se mi kvůli tomu jede hůř. Podle něj není podstatné, jestli jde o olympiádu nebo o mistrovství Evropy. „Největší tlak vnímám, když na turnaje teprve jedu,“ doplňuje účastník Her v Paříži 2024 a Tokiu 2021.
Bratři Fuksovi na autogramiádě po Mistrovství Evropy v Račicích 2025. Zdroj: archiv autora
Společnost zvyšuje tlak i očekávání
Zásadní roli v tom, jak mladí sportovci tlak vnímají, hraje i jejich okolí. Rodiče, trenéři i veřejnost mohou podle sportovního psychologa Mgr. Ondřeje Šauera výrazně ovlivnit jejich psychiku. „Mladistvý sportovec je na zpětnou vazbu velmi citlivý. Pokud je tlak jednostranně zaměřený na výkon, může to vést k úzkosti, snížení sebedůvěry, nebo strachu z chyby,“ konstatuje.
Pokud je strach dlouhodobý, může vést ke ztrátě radosti ze sportu nebo dokonce k vyhoření. „Důležitá je i komunikace, at´ už s trenérem, rodiči, nebo odborníkem,“ doplňuje Šauer, podle něhož mezi nejčastější projevy tlaku často patří zvýšená nervozita či přehnané zaměření na výsledek.
Fuksa, který narozdíl od Cholenské se sportovním psychologem nespolupracuje, tvrdí, že práce s odborníkem může pomoci, ale není klíčová. „Může ukázat směr a trošku vás popostrčit, ale zbytek je jen na vás.“
Hranice mezi kritikou a štvanicí
Do hry ale vstupuje i mediální faktor. Novinář Luděk Mádl upozorňuje, že tlak není jen otázkou výkonu. „Sportovní prostředí je kompetitivní, jsou zde vyvíjené obrovské tlaky a nároky, zvlášt´ pokud jsou výsledky spojené s finančním příjmem,“ říká. Významnou roli podle něj hrají také očekávání fanoušků. Sám přitom připomíná i aspekt žurnalistické profese. „I my novináři si musíme být vědomí dopadů. Není správné na někoho útočit systematicky. Když se o někom jednou za rok vyjádříte ostře, vyrovná se s tím lépe, než když se stane dlouhodobým terčem,“ dodává.
Psychický tlak tak zůstává nedílnou součástí sportu. Rozdíl je ale v tom, zda sportovce posouvá vpřed, nebo ho postupně brzdí. Hranice mezi motivací a zátěží je tenká. Vítězství trvá pár minut, ale pochybnosti se dokážou vracet celé týdny, měsíce i roky.
Autory jsou Karolína Hanušová a Josef Rykl.
