S urážkami a výhružkami smrtí se setkávají veřejně známé osobnosti napříč republikou. Útoky míří mimo jiné na herce i novináře. Pocit anonymity na internetu agresi dál posiluje. Proti tomu vystupuje nová kampaň Hejt není názor.
„Přeju ti zhoubnější rakovinu, než měla tvoje zas***á máma,“ zní jeden z komentářů, se kterým se setkala herečka Martha Issová. Drsná slova vnímá jako zbraň, která může negativně ovlivnit psychiku člověka. Sama se svými dětmi o podobných příspěvcích otevřeně mluví. „Můžeme mít rozdílné názory, lidé spolu můžou nesouhlasit, ale můžeme se přeci vzájemně respektovat. Nenávist není cesta,“ dodává pro Generaci20 Issová, která si zmíněný komentář o sobě přečetla ve vláknu pod osobním profilem v databázi ČSFD.
Issová se i proto stala jednou z tváří kampaně Hejt není názor, který spustila televize Nova na začátku dubna 2026. Ve spolupráci s konkurenční televizí Prima se zaměřuje na rostoucí míru nenávisti ve veřejném prostoru. Kampaň poprvé spustili před dvěma lety, nyní přichází pokračování. „Už tehdy se stala virální a měla obrovský dopad,“ přibližuje mluvčí TV Nova Michal Prokeš. Upřesňuje, že druhou vlnou kampaně se chtějí postavit za všechny, kteří se denně stávají terči nenávisti:
„At´ už to jsou herci, kteří to schytávají za postavu, kterou hrají, novináři za kauzy, které otevírají, nebo osobnosti, které se ‚provinily‘ tím, že otevřeně sdílejí své názory. Chceme nahlas říct, že podobné projevy do veřejného prostoru zkrátka nepatří, a že nikdo je nemusí snášet. Hejt prostě není názor.“
Anonymita jako původ online agrese
Nenávistné komentáře kolují především na sociálních sítích nebo v diskuzích zpravodajských webů. Podle Martina Kožíška z Akademie CZ.NIC, který se věnuje rizikovému chování na internetu, se objevují agresivnější komentáře ve fórech, které nejsou příliš moderované. „U neověřěných účtů a anonymních přezdívek na sociálních sítích je větší pravděpodobnost virálních a útočných komentářů. Napomáhá tomu i fakt, že mechanismus serverů upřednostňuje nejstarší příspěvky, nejvíce lajkované nebo virální,“ vysvětluje Kožíšek a doplňuje, že naopak u článků ve zpravodajství jsou diskuze většinou moderovaná.
S hejtem na sociální síti X se setkala například redaktorka a spolupracovnice Seznam Zpráv Zuzana Najvrtová. „Může někdo vzkázat téhle svini novinářské ze Seznam Zpráv, že se nebudeme řídit dle Ukrajinců, co přitáhli do Prahy a píší na ukrajinské skupině. At´ se ty špíny starají o sebe a svojí špinavou,“ zní komentář, který napsal anonym pod přezdívkou Nemilosrdná čarodějnice.
Sociální sít´ X se sice tváří jako prostor, kde se dá obsah určený lidem straších 18 let skrýt, nebo ho upozadit, podle Kožíška je přesto možné jej pomocí hashtagů nebo zkratek najít. „Velmi jednoduše je možné se dostat k extrémistickému obsahu. Ve chvíli, kdy nahlásíte například vulgairty, tak je s velkou pravděpodobností nikdo neodstraní.“
Najvrtová se snaží hejty nebrat osobně, přesto ji někdy zasáhnou. „Samozřejmě mě některé opravdu hnusné poznámky mrzí. Ale vždy si pak řeknu, že člověk, který má potřebu tohle psát, asi není sám se sebou spokojený a něco si tím kompenzuje,“ popisuje Najvrtová a doplňuje, že jiný ze čtenářů ji třeba nazval soudružkou.
Obrana není vždy řešení
Kvůli ochraně duševního zdraví radí Kožíšek omezit čtení diskuzí. Ačkoli jde dle něj v povaze lidí se obhajovat a bránit, v případě online urážek radí nereagovat. „I obyčejný lajk může někoho na druhé straně vyprovokovat takovým způsobem, že vás může začít pronásledovat. Pokud se zapojíte do vulgárního jednání, můžete situaci jen zhoršit,“ říká Kožíšek a varuje, že právě sdílení příspěvků na sociálních sítích ne vždy vyvolává slušné a pozitivní reakce. V případě vážnějších útoků doporučuje se obrátit na odbornou pomoc.
Diskuze na sociální síti X nebo na Facebooku si zakázala číst například šéfredaktorka investigativní platformy Page Not Found Apolena Rychlíková. Autorky textu mají k dispozici snímky obrazovky nenávistných zpráv, které redaktorce přichází: Ty p*co zk***ená, takové m**y, co vymýšlejí a jen hází špínu, by měli věšet. Na každého jednou dojde! To si buď jistá.
Právě výhružky smrtí Rychlíková hlásí na policii. Ta oznámení a přijme a začne jej prověřovat. Podle tiskového mluvčího policie ČR Jana Daňka policisté nejprve vyslechnou poškozeného a začnou zajišt´ovat důkazy. „Následně dochází i na výslechy svědků a další úkony trestního řízení,“ vysvětluje Daněk.
Autoři: Rozálie Hněvkovská, Karolína Hanušová
