Studenti Publicistiky spolu rádi tráví čas i mimo školu. Proto oceňují akce, které pořádají VOŠPáci v rámci tvůrčího ateliéru PRO.motion, jako je Bowlingový trunaj nebo Lyžařský kurz, které organizoval student 2. ročníku Mikuláš Jindřich.
Ohlédnutí za letošními VOŠPáky na horách vám nyní nabízíme:
VOŠPáci ve sněhu… nebo spíše bez něj?
Náš lyžařský kurz se konal v malebné obci jménem Čenkovice, ležící ve východní části Orlických hor. Úkol byl se tam v pořádku dostat na vlastní pěst, tudíž si každý vzal své auto. Konkrétně nám cesta z Prahy zabrala přibližně čtyři hodiny, což bylo způsobeno hustým provozem v hlavním městě, ale i tak nás cestou provázela skvělá nálada. Po příjezdu jsme se ubytovali v útulné Chalupě Na Stráni. Ta se nachází nedaleko centra Čenkovic a poskytuje ideální zázemí pro lyžařské aktivity.
Správná varianta je VOŠPáci ve sněhu, pod sněhem, ale hlavně – bez sněhu. V průběhu celého pobytu totiž nespadla ani vločka. Přesto jsme si sněhové veselí neodpustili. Na sjezdovkách se sníh pravidelně doplňoval, stejně jako my doplňovali tekutiny, například vodu, či čaj a pro odvážlivce i kávu – na doplnění energie zanechané na svahu.
Každé ráno jsme vzorně vstali s očekáváním nového produktivního dne. Po vydatné snídani ve formě švédských stolů a strategickém nacpání zbytků do kapes jsme se vydali směr sjezdovka, kde nás čekalo dopoledne plné zatnutých svalů, pár pádů, ale i triumfálních jízd, po kterých jsme se do jídelny vraceli s vlčím hladem.
Odpoledne jsme trávili různě – někteří odvážlivci na dalším lyžování, jiní byli ještě odvážnější a účastnili se “ozdravné” procházky, která se proměnila v nekončící túru. Například já si během jedné z těchto tras odrovnal nohy tak moc, že jsem začal přemýšlet o lázních. Ale zvládli jsme to ve zdraví. A o pár hodin později jsme se náležitě odměnili saunou.
Večery byly samostatná kapitola, nýbrž velmi zábavná. Společenské hry, sdílení nových zážitků a hlavně hudba, kterou si každý mohl vybrat. Od starých hitů až po novinky. Došlo i na nečekané taneční kreace, či pěvecké výkony.
Tento “lyžák” nám ale přinesl mnohem více než zážitky – sbližování. Ti, kdo se před výletem sotva pozdravili ve škole najednou seděli u jednoho stolu a sdíleli příjemnou atmosféru. Vznikla tu přátelství, která mají potenciál přežít i státnice.
Sečteno podtrženo, sníh nám sice nenapadl, ale zážitků si odvážíme hromadu. A za tuto možnost jsem nesmírně vděčný.
Mikuláš Jindřich
