Psi mají mimořádně citlivý čich. Dokážou díky němu zachytit změny v lidském organismu spojené s nádorovým onemocněním ještě před tím, než se projeví první příznaky. Této schopnosti využívá výzkum, za kterým stojí čeští odborníci.
Před nenápadným rodinným domem v pražském Hloubětíně by člověk jen těžko hádal, že se zde odehrává výcvik, který může v budoucnu pomáhat s včasným odhalováním rakoviny. Ale je to tak: psovodkyně Eva Dvořáčková zde trénuje svou ohařici Lunu, jednu z prvních fen v Česku, která se této specifické formě výcviku věnuje.
„Většinou mám hlavního kynologa online a ten mi dává zpětnou vazbu,“ popisuje Dvořáčková netradiční způsob spolupráce, kdy se výcvik neodehrává pod přímým dohledem, ale přes vedení na dálku.
Jak funguje trénink v praxi
„Při tréninku psi očichávají řadu sklenic se vzorky a hledají tu správnou. Jakmile ji označí, následuje odměna, například hra nebo pamlsek. Postupně se tak učí rozlišovat mezi vzorky zdravých a nemocných lidí. Celý proces výcviku může trvat i několik měsíců, protože jde o práci s dlouhodobou pamětí psů,“ popisuje výzkumný pracovník a spoluzakladatel Českého centra signálních zvířat Spiros Tavandzis.
Jde o pracoviště, které se zabývá využitím zvířat, především psů právě k rozpoznávání pachů, které vznikají při různých onemocněních nebo změnách v lidském těle.
„Zásadní roli v tom hraje kynolog, který musí správně vyhodnotit chování psa a poznat správný moment reakce. Důležité je také psa umět uklidnit, protože se může rychle demotivovat, pokud se mu nedaří,“ vysvětluje Tavandzis.
Psi podle výzkumníků nerozpoznávají rakovinu podle jedné konkrétní látky, ale podle celého pachového vzorce typického pro nádorové onemocnění. Zároveň ale zatím není přesně jasné, které konkrétní molekuly tento pach vytvářejí. To je předmětem dalšího výzkumu. Metoda zatím není v ČR uznaná jako standardní, akreditovaná diagnostická cesta.
Aplikace bude sledovat výkon psů na dálku
Práce je náročná nejen pro psa, ale i pro psovoda. „Aby kynologové nebyli na dálku bezradní a měli zpětnou vazbu, chystáme využití skeneru a čárových kódů. Díky aplikaci, kterou vyvíjíme, budeme schopni na dálku sledovat úspěšnost vyhledávání vzorků u konkrétního psa.“
„Pes si musí najít svůj systém. Kynolog může dát návody, tipy a rady, ale každý pes funguje trochu jinak,“ vysvětluje psovodka Eva Dvořáčková.
Jak přesná je psí diagnostika
Kromě rakoviny zkouší pes rozpoznat i další pachy. „Ve vzorku nejsou jen stopy rakoviny, ale i spousta dalších informací z těla, například o tlaku nebo cholesterolu. Je to velmi komplexní směs různých pachových stop,“ vysvětluje Dvořáčková.
Aby měli jistotu, že psi nereagují jen náhodně, pracují výzkumníci s velkým množstvím vzorků. „Používáme stovky vzorků od zdravých i nemocných lidí,“ říká Tavandzis. Součástí testování jsou i takzvané slepé vzorky, kdy psovodi předem nevědí, které jsou pozitivní. Úspěšnost psů se sleduje dlouhodobě, aby bylo jasné, jak spolehliví opravdu jsou.
Cílem není nahradit lékařskou diagnostiku, ale doplnit ji o další nástroj, který by mohl pomoci s včasným odhalením nemoci. Metoda je zatím na pomezí výzkumu a praxe, už dnes ji ale centrum nabízí v omezené podobě lidem, kteří si test sami hradí. Ti poskytnou svůj biologický vzorek, který pak zkoumají vycvičení psi.
