Snímek Běžící muž režiséra Edgara Wrighta nepřináší nic závratného. Přesto se ale dystopický thriller na motivy stejnojmenného románu Stephana Kinga povedl. Splňuje vše, co by měl akční film mít. Vydařený scénář doplňují skvělé herecké výkony a dobrý výběr hudby.
Edgar Wright natočil klasický, ale povedený akční film. Nechybí napínavé scény, kdy hlavní hrdina Ben Richards ztvárněný Glenem Powellem bojuje proti bandě pronásledovatelů. To, že jsou trochu předvídatelné, se dá odpustit, jelikož jsou běžnou součástí takových příběhů. Navíc díky sarkastickému humoru, kterým například hlavní postava vyjadřuje nesouhlas vládnoucímu režimu, se divák i mnohokrát zasměje. Dvě a čtvrt hodiny v kině tak uplyne rychle.
Kdyby divák znal pouze straší adaptaci Kingova díla z osmdesátých let minulého století, byl by ale překvapen. Nová verze se totiž od původní s Arnoldem Schwarzeneggrem zásadně liší. Wright se rozhodl, že se bude knižní předlohy držet více než jeho starší kolegové. Hlavní hrdina Ben žije se svou manželkou v americkém slumu, v zemi ovládané totalitním režimem (Systémem) v neurčité budoucnosti. Kvůli nedostatku peněz na léčbu nemocné dvouleté dcery se rozhodne přivydělat účastí v jedné z reality show.
Ty běží na jediném kanálu Vévé, režimem provozované televizní stanici, přičemž jde o způsob, jak si lidé mohou finančně přilepšit. Ben projde vstupními testy a vzhledem k jeho výbušné povaze, inteligenci a silné míře naštvání na Systém, mu tvůrci umožní vstoupit pouze do té nejdrsnější soutěže – The Running Man (Běžící muž). A tak je vyslaný s několikahodinovým náskokem zpátky do reality. Háček je v tom, že mu jsou v patách „Lovci“, kteří se ho snaží zlikvidovat. Kdo z účastníků přežije 30 dní, vyhrál.
Zastaralé „osmdesátky“
Oproti tomu je první filmová verze zasazená do roku 2017 nemastná neslaná. Navíc si tehdy tvůrci příběh zásadně upravili. Hlavní postava neměla žádnou rodinu, kterou potřebovala finančně zajistit, a do reality show byla poslána za trest. Místo skrývání se před Lovci v reálném světě, kde mohou k odhalení a odstranění soutěžícího přispět i běžní obyvatelé, se režisér Paul Michael Glaser rozhodl tehdy účastníky poslat do speciální arény. Hodnotit z dnešního pohledu někdy až úsměvné filmařské triky z osmdesátých let by nebylo fér, stejně jako představu tvůrců o budoucnosti. Nicméně starší snímek působí asi stejně přesvědčivě jako angličtina Arnolda Schwarzeneggra s německým přízvukem či jeho herecké výkony.
Obě adaptace ale přinášejí stejné poselství. Realita se dá překroutit a státní moc si s ní může dělat co chce a manipulovat tak své občany. Lidé, obzvláště ti, kteří se mají lépe, si na takový systém snadno přivyknou a najde se pouze pár jedinců, kteří se režimu postaví. Přestože ani to není nijak závratné zjištění, nová adaptace je uvěřitelnější a přirozenější. Pokud se tedy v aktuálním díle odhlédne od akčních scén, kdy hlavní hrdina čelí palbě několika kulometů a ani jedna kulka ho neškrábne. Wrightova adaptace ale přináší možnost se lépe ztotožnit s hlavním hrdinou.
Vše jako na drátkách
Představitel hlavní role Glen Powell dodal postavě správný šmrc, který Schwarzeneggerovi chyběl. Ostrovtipem a cynismem tak trochu připomíná Deadpoola, kterého hrál v marvelovkách Ryan Reynolds. Josh Brolin pak skvěle zahrál hlavního záporáka, producenta zabijácké reality show, Dana Killiana. Divák tak snadno začne postavu nenávidět už od samého začátku.
Zvláštně ale mohou působit některé stylizace, do kterých se tvůrci pustili. Například to, že se kromě futuristických technologií v budoucnosti používají videokazety nebo klasická pošta. Na druhou stranu mix takového retra s jinými moderními prvky funguje podobně jako například v úspěšném animovaném filmu Úžasňákovi.
Atmosféru v tomto ohledu podtrhuje i výběr hudby. Snímkem se tak prolínají kromě autorské práce Stevena Price mimo jiné i rockové nebo soulové písně z 60. a 70. let. Nejlépe celkovou náladu filmu vystihuje funkově-soulová skladba Underdog z konce 60. let, kterou tehdy nazpívala americká kapela Sly and the Family Stone. Na film se tak i díky dobře zvolené hudbě dobře kouká a děj plyne přirozeně.
Autorkou textu je Anna Nováková.
Zdroj fotky: Cinemart
