Přestože většina populace v Česku nesplňuje ideály štíhlosti, tlak na dokonalou postavu zůstává silný. Média, sociální sítě i okolí přispívají k nespokojenosti žen s vlastním tělem a mohou vést k narušenému vztahu k jídlu i k psychickým problémům.
Přibližně 60 % populace v České republice se potýká s nadváhu, zatímco ideál štíhlosti splňuje méně než jedno procento lidí. Vyplývá to ze statistik Celosvětové zdravotnické organizace (WHO).Přesto je právě tento typ těla často prezentován jako standard krásy. Experti na duševní zdraví se schodují, že rozpor mezi realitou a ideálem tak vytváří prostředí, ve kterém se mnoho žen cítí nedostatečně.
Z průzkumu WHO vyplývá, že zhruba třetina dospělých žen v České republice drží během roku alespoň jednu dietu. U části z nich se však jedná o dlouhodobý problém. Přibližně u 20 až 25 % žen se rozvine chronické dietářství nebo narušený vztah k jídlu. Tlak na štíhlost tak neovlivňuje jen vzhled, ale i fyzické a psychické zdraví.
Vliv mají média a sociální sítě
Podle analýz Národního ústavu duševního zdraví 80 % žen uvádí, že obrazy „ideálních těl“ v médiích a reklamách v nich vyvolávají pocity méněcennosti nebo úzkosti. Podobně působí i sociální sítě. Ženy, které na platformách, jako je například Instagram a TikTok, tráví více než dvě hodiny denně, bývají častěji nespokojené s vlastním tělem.
„Ideál krásy a srovnávání se na sítích nebo v různých časopisech měly obrovský vliv na moje sebevědomí. Později to byla i jedna z příčin, proč jsem spadla do poruch příjmu potravy,“ říká peer konzultantka Gabriela Švejdová (23) z Prahy, která na základě vlastní zkušenosti pomáhá podobně nemocným lidem. „Mrzí mě, že ten nátlak je stále velký, a to obzvláště právě na sociálních sítích,“ dodává.
Anorexií a mentální bulimií si prošla také Jana Pavlíková (25), která pracuje v chráněné dílně Jiná káva Beroun. „Porovnávám se a ta móda hubených žen se mi líbí,“ říká. K hubnutí ji přivedla hlavně šikana na střední škole. Popisuje, že se jí ostatní dívky smály za to, že není dostatečně hubená.
Negativní vliv má také takzvaný body shaming. Přibližně třetina žen zažila v posledním roce kritické nebo zraňující komentáře na svou postavu, a to nejen od anonymních uživatelů na internetu, ale i od partnerů, rodiny nebo kolegů. Tlak na štíhlost se přitom neomezuje jen na běžnou populaci. V posledních letech se o něm stále častěji mluví i v souvislosti se zahraničními celebritami.
Roste zneužívání léků na hubnutí
V médiích se opakovaně objevují informace o tom, že některé hvězdy sahají po lécích na hubnutí jako je Ozempic nebo Mounjaro. Před zneužíváním léků, které byly určeny původně na léčbu cukrovky, varují i odborníci. V nedávném rozhovoru pro Extra.cz se k Ozempicu vyjádřila doktorka Kateřina Cajthamlová, kterou diváci znají například z televizního pořadu Jste to, co jíte. „Souhlasím s tvrzením, že název léku jeho účinky dokonale vystihuje: dáte si to a ‚o zem pic‘.“ Doktorka v rozhovoru dále zmiňuje, že pokud uživatelce lék nehradí zdravotní pojišt´ovna, musí si ho pacient plně platit sám. „Obezita se v dnešní době už považuje za vrozenou dispozici, myslím, že je to diskriminace pacientů. Navíc zneužívat tyto věci na hubnutí, když byly určeny diabetikům, považuju za šílenou věc,“ dodala.
„Užívání takových přípravků může také posilovat nereálné standardy krásy a představu, že rychlá proměna postavy je běžná a snadno dosažitelná,“ upozorňují odborníci z organizace Nevypust´ duši. Výsledkem je prostředí, ve kterém je pro mnoho žen obtížné přijmout vlastní tělo takové, jaké je.
